Rozsah diagnostického průzkumu byl podle jednatele firmy Stanislava Vonky přesně zadán objednavatelem a zaměřoval se převážně na destruktivní zjištění betonu, stanovení chloridových iontů v betonu, stanovení odolnosti betonu proti chemickým a rozmrazovacím látkám a stav koroze nosných ocelových prvků.

„Celkově se dá říci, že v nejhorším stavu jsou lávky s ocelovou nosnou konstrukcí, které jsou silně napadeny korozí. Důvod koroze je silné klimatické zatížení, kontaminanty v ovzduší a používání posypových chemických rozmrazovacích látek," uvedl.

V dobrém stavu jsou podle odborníků převážně mostní objekty a lávky železobetonové a z předpjatého betonu.

"Narušení betonu není významné. U předpjatých konstrukcí bude ale ještě nutné podrobně ověřit stav předpínací výztuže a zabetonování kanálků předpínací výztuže," vysvětlil Vonka.

Silně zkorodované ocelové konstrukce lávek způsobují významné snížení únosnosti celé konstrukce.

„To neznamená, že by došlo k okamžitému zřícení lávky nebo její části, ale je nutné bezodkladně buď konstrukci zesílit, opravit nebo alespoň dočasně podepřít," vysvětlil Stanislav Vonka.

A kolik bude oprava mostů stát? „Cena se bude odvíjet od navrženého způsobu jejich opravy a půjde určitě o miliony," vysvětlil.

Nejčastější závady na karlovarských mostech jsou způsobeny zatékající povrchovou vodou, používáním chemických rozmrazovacích látek, stářím mostů a jejich nepravidelnou údržbou.