A právě tato pětice českých měst obsadila v Evropě smutné prvenství. Vyplývá to z aktuálně zveřejněných výsledků poslední studie Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), do něhož se vzorky shromažďovaly v loňském roce. Jak ale upozorňuje Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti České republiky (NMSDZ), které je českým partnerem EMCDDA, výsledky studie nejsou zcela objektivní. Navíc je metamfetamin specifickou českou drogou, která v ostatních zemích Evropy nemá takové množství uživatelů, jako je právě u nás.

"Evropský projekt Score, který se zabývá monitorováním drog v odpadních vodách, je dobrovolný a účast v něm závisí na tom, zda se dané město do něho chce připojit či nikoliv. V celé Evropě se ho vloni účastnilo 75 měst, z toho pět bylo českých. Projekt se dělá pravidelně od roku 2011 vždy jeden týden v roce. Ten je shodný pro všechna města a bývá to na jaře," uvedla Chomynová, která si je dobře vědomá toho, že výstupy ze studie mohou být kvůli dobrovolnosti ve studii zkreslené právě i s ohledem na to, že se o metamfetaminu hovoří hlavně ve spojení s Českou republikou. "Paradoxně při projektu mohou sehrát svou podstatnou roli i sociální okolnosti, které se týkají daného města v daném týdnu. Ze závěrů loňské studie je totiž značně patrný velký výskyt drogy extáze v odpadních vodách v Praze, což bylo určitě způsobeno částečným uvolněním po covidovém lockdownu vloni na jaře, kdy lidé začali chodit více na diskotéky. Tento fakt byl specifický pro Českou republiku," konstatovala vedoucí NMSDZ.

Téměř polovina uprchlíků z Ukrajiny, co míří do Krajského asistenčního centra v KV Areně, jsou děti.
Karlovarští pediatři: Uprchlíkům špatně rozumíme. Hodily by se nám tlumočnice

Karlovy Vary přitom v pětici českých měst skončily společně s Prahou až na posledním místě v množství metamfetaminu v odpadních vodách. První tři místa obsadila Ostrava, Brno a České Budějovice. V Ostravě bylo například naměřeno 684 miligramů metamfetaminu na 1000 lidí za den. Dominantní drogou v karlovarských vodách, které končí v čističkách, bylo také konopí, jehož bylo zjištěno 123 miligramů. Mezi největší kuřáky marihuany v rámci celého projektu patří obyvatelé Barcelony a Amsterodamu, kde je ovšem tato droga legálně k mání ve specializovaných obchodech.

V odpadních vodách končí mnoho z lidského těla, co může negativně ovlivnit jejich chemické složení. Nejde jen o drogy, ale především o léky. "Jsou to nejen antibiotika, ale i antidepresiva. Čistička je nezadrží, protože se zbytky léků i drog rozpadají a následně odtékají do řek. Stále se zkoumá, jaký vliv tyto příměsi mohou mít na říční faunu a floru," poznamenal Zdeněk Frček, ředitel Vodáren a kanalizací Karlovy Vary.

Podle něho by nebyl příliš velký technologický problém instalovat do čističek mechanismus, který by zabránil odtoku nežádoucích složek do řek. "Bylo to ale velmi nákladné, což by se následně muselo promítnout do cen vodného a stočného," dodal ředitel Frček.