Na území Karlovarska v současnosti žijí desítky mladistvých Ukrajinců, kteří do Česka utekli před válkou bez doprovodu svých zákonných zástupců. Osmdesát osm dětí mladých Ukrajinců tak do Karlovarska přicestovalo jen se známými – bez rodičů či prarodičů. Kde žijí, chodí do školy? To jsou otázky, které řeší nejen úředníci Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), ale i humanitární pracovníci. Mají totiž obavy, aby tito mladiství Ukrajinci neskončili jako levná síla na černém pracovním trhu a nebo dokonce neuvízli v síti obchodu s bílým masem.

„Těchto 88 mladistvých přicestovalo do regionu jen v doprovodu známých či sousedů, kteří tak nejsou jejich zákonnými zástupci. Měli jsme tu jednoho mladíka, tomu bylo 17,5 roku, který přijel bez doprovodu osoby starší 18 let. Během 12 hodin se ale přesunul do Prahy a tudíž dále nechtěl využívat naše služby. Informace byly předány příslušným orgánům tam,“ říká mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.

Z líčení v případu nájemné vraždy karlovarského vyhazovače.
Nájemná vražda karlovarského vyhazovače: V procesu se objevují nesrovnalosti

Důvod, proč do Česka a konkrétně i do Karlovarska přijíždějí uprchlíci bez rodičů, bývá velmi vážný. „Víme o případu dětí, o které se postarala sousedka. Dvě matky - sousedky se domluvily a jedna vzala svoje děti i té druhé do České republiky, protože druhá matka měla zároveň syna a manžela na frontě. Chtěla jim nějakým způsobem pomáhat, ale nechtěla nechat v nebezpečí své dvě nezletilé děti,“ prozrazuje mluvčí magistrátu.

Karlovarští úředníci zatím naštěstí nemuseli řešit s mladými Ukrajinci žádné problémy, které by naznačovaly jejich zneužívání. „Bydlí standardně jako většina uprchlíků. Jakmile je KACPU zaeviduje, provádí se šetření v místě bydliště. To mohou být i ubytovny, které se zapojily do ubytovávání Ukrajinců, mohou to být i hotely nebo lázeňské domy. Při šetření nebylo zjištěno, že by některé z těchto dětí potřebovalo sociálně-právní ochranu,“ pokračuje Kopál.

Jak ale přiznává, OSPOD se nezabývá tím, zda chodí do školy. „Při prvotním šetření jsou zákonní zástupci či opatrovníci poučení o nutnosti zabezpečení povinné školní docházky. Orgán sociálně-právní ochrany dětí nemá v kompetenci případné řešení jejich nepřihlášení ke školní docházce,“ konstatuje.

Mlýnská kolonáda je jednou ze čtyř kolonád Karlových Varů a v současnosti také největší.
Vary chtějí znovu otevřít terasu Mlýnské kolonády. Ve hře je zpoplatnění

Humanitární pracovníci nechtějí situaci s osamocenými nezletilými uprchlíky podceňovat. „Pár takových Ukrajinců tady máme, konkrétní čísla ale nevíme. Chceme jim zajistit slušnější život, a aby neskončili na ulici, chystáme pro ně chráněné bydlení. To by se mělo otevřít na začátku léta v soukromém objektu na Hálkově Vrchu, který dříve sloužil jako ubytovna pro zdravotní sestry,“ poznamenává ředitel karlovarské pobočky organizace Člověk v tísni Jan Němeček s tím, že kapacita tohoto domu je ale jen jedenáct osob. Toto chráněné bydlení tak vlastně navazuje na projekt Armády spásy nazvaný Hnízdo, který je určen právě nezletilým bez doprovodu.

Němeček se obává, že realita může být hodně drsná a že na území České republiky může jít až o tisícovky nezletilých Ukrajinců, kteří do země přicestovali bez svých zákonných zástupců. „Tato skupina lidí může být přitom velmi zranitelná a není radno tuto situaci podceňovat. Zatím není příliš pod kontrolou, což může vést k problémům. Abychom věděli, jak se tito mladí u nás konkrétně chovají, kolegové v Praze monitorují sociální sítě, které Ukrajinci využívají,“ uzavírá Němeček.