Podle hydrogeologa a balneotechnika Tomáše Vylity byl vřídlovec vždy typickým pro Karlovy Vary. „Až do roku 1600 se těžil u kostela svaté Máří Magdalény. První lidé totiž nepřišli za vodou, ale za stavební surovinou, tedy za vřídlovcem. Z historických dokumentů víme, že na území města vyvěralo celkem přes 270 pramenů. Některé jsou tu s námi staletí, některé zanikají a jiné se zase objevují,“ uvádí Vylita.

Zhruba od poloviny 18. století do poloviny 19. století se u Vřídla formovalo a neustále zdokonalovalo řemeslo, které se zabývalo sestavováním takzvané karlovarské mozaiky. Za několik generací se karlovarští výrobci svým umem zařadili okolo roku 1880 mezi vyhledávané umělce svého řemesla. Jenže po druhé světové válce s odsunem německého obyvatelstva odešli i odborníci, kteří se jako jediní vyznali ve zpracování a využití této suroviny. A tak řemeslo na několik let zaniklo.  

Příjezdem hostů na červený koberec hotelu Thermal začal 56. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Na snímku Jiří Bartoška, prezident festivalu.
Podívejte se na zahájení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu

Na jeho tradici se podařilo navázat až po několika desítkách let. S nápadem oprášit roky staré řemeslo přišla karlovarská patriotka Dominika Bártová ve spolupráci se studenty ateliéru D2 Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením designérů Romana Vrtišky a Vladimíra Žáka. „Myslím si, že našemu vřídlovci se nedostávalo takové pozornosti, jaké by si tento kámen zasloužil. V podstatě se mu nikdo nevěnoval na vyšší designové úrovni, která by odpovídala designu 21. století. I to je důvod, proč jsme se k tomu nějakým způsobem dostali,“ sděluje autorka Vary Guide Dominika Bártová.

Krajské muzeum v Karlových Varech nabízí zajímavou expozici starého řemesla a výjimečného vřídlovce. „Když jsem oslovila designéry, tak první, co jsme udělali, byla právě návštěva muzea, kde jsme se inspirovali odborníky dávných dob. Bylo potřeba se seznámit nejen se stylem, jakým byl vzácný kámen opracován, ale potřebovali jsme se ponořit do celé historie a myslím, že se nám to povedlo a hlavně moc nás to bavilo,“ pokračuje.

Zámek Bečov se nachází ve městě Bečov nad Teplou v Karlovarském kraji.
OBRAZEM: Zámek Bečov je nádherná stavba v kraji. Navštěvují ho tisíce lidí

Vřídlovec vzniká v potrubí vysrážením z horké minerální vody. „Zhruba po dvaceti letech se potrubí, které vede do karlovarských sanatorií musí vyměňovat, protože je zaneseno horkou vřídelní vodou, tedy vřídlovcem. Jsou to takové velké pláty, které se odstraní. Následně poté přicházíme my, abychom tento odpadní materiál vyšperkovali a vytvořili z něho opravdový poklad,“ vysvětluje Dominika a designér, vedoucí ateliéru D2  Vladimír Žák to potvrzuje. „Náš ateliér D2 měl v podstatě za úkol zpracovat a najít novou polohu tohoto úžasného materiálu a hlavně najít využití na současném trhu,“ říká.

S vřídlovcem dokázal pracovat až Jakub Vorel, který je jediný umělecký kameník věnující se tomuto řemeslu. Tvořit z něj je podle něho rarita. „Je to jediný vodní kámen na světě, který se dá opracovat a vyleštit,“ sděluje.

Jen málokdo si podle Dominiky Bártové umí představit, že z takové hmoty jako je potrubní usazenina vzniknou nakonec tak unikátní exponáty, které karlovarský vřídlovec proslaví po světě. „Když se ale spojí kreativní nápad čtveřice studentů a šikovné ruce Jakuba Vorla, můžete si s nimi dokonce ozdobit interiér. Žádná fotografie se ale nevyrovná požitku, který budete mít, když je uvidíte naživo. To je nyní možné pouze na jediném místě v Karlových Varech, v kavárně Bonjour. Potěšit tak můžete nejen oko, ale i vaši chuť, například u dobré kávy,“ dodává s úsměvem.

Do října tohoto roku také probíhá exkurze do podzemí Vřídelní kolonády. Návštěvníci se tam dozvědí zajímavosti o Vřídelní kolonádě, o její historii, o jejím unikátním podloží a samozřejmě také o nejznámějším karlovarském prameni, Vřídlu.