Nejznámější české lázeňské město Karlovy Vary, které se dostalo na seznam UNESCO, nemá v současnosti k dispozici žádné měřící zařízení, jenž by ukazovalo kvalitu ovzduší. To chybí ve městě již od roku 2015. Nyní se ale začíná blýskat na lepší časy. Do roku 2015 provozoval měřící zařízení ve městě Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vedení magistrátu se s ním ovšem poté nedokázalo dohodnout na finančních podmínkách, protože provoz, který by řešil ČHMÚ, by stál město podle údajů z roku 2019 čtyři sta tisíc korun.

Pořízení stanice nyní aktuálně ale řeší dokonce hned dva městské orgány. Jedním je komise pro lázeňství, druhým pak výbor dopravy a životního prostředí.

"Je to jedině dobře, že se tím zabýváme. Určitě není na škodu, že to jede po dvou liniích," uvedl radní Martin Dušek.

Měřící zařízení by neuvítali jen obyvatelé krajského města, ale i přilehlých obcí, kde sílí pozice investorů. Místní se obávají, že jejich záměry budou mít značný dopad na kvalitu ovzduší i v Karlových Varech. Konkrétně jsou to Hory, Jenišov, Mírová či Božičany.

"Podařilo se nám ušetřit v komisi nějaké peníze, za něž bychom si chtěli pronajmout měřící zařízení asi za čtyřicet tisíc korun," uvedla členka komise pro lázeňství a karlovarská zastupitelka Zdeňka Batíková. "I my jsme totiž byli hodně překvapeni, že měření emisí ve městě nemáme. Navíc máme obavy, že kdyby se u Mírové otevřel nový velký lom na těžbu kaolinu, mohlo by to i s ohledem na vstup do UNESCO způsobit našemu městu nemalé problémy. S materiálem chceme jít na radu města," dodala.

Mezitím ovšem výbor dopravy a životního prostředí podal podnět odboru životního prostředí magistrátu, aby zjistil, jaké jsou aktuální možnosti s měřícími stanicemi na trhu. "Už jsme oslovili čtyři firmy, od nichž jsme dostali i ceníky. Některá zařízení jsou dokonce schopna měřit hned několik veličin najednou. Až bude materiál hotový, bude předložen radě města," informoval radní Dušek s tím, že město by si takové zařízení provozovalo samo.

Vedoucí odboru životního prostředí Stanislav Průša už k tomu vypracoval i stanovisko. "Jde sice o levnější systém, ale pozitivní je, že dokáže měřit kvalitu ovzduší, přičemž náklady se pohybují v řádech desítek až stovek tisíc korun oproti pořízení profesionální měřící stanice, což představuje investici v milionech plus servisní náklady na provoz," konstatoval Průša.

Podstatné podle Průši je říci, co konkrétně by měla zařízení měřit. "Také je důležité uvést, kde a na jakém počtu měřících bodů a hlavně co se z toho měření chceme dozvědět. Jestli to má být výstup pouze pro potřeby úřadu, respektive města, nebo zda z toho má být i výstup ven směrem k občanům," komentoval situaci vedoucí odboru.

Velmi důležitou roli může sehrát i místo, kde se stanice bude nacházet. Jedno z posledních měření provádělo na jaře roku 2019 Centrum pro životní prostředí a zdraví, které se zaměřilo na dopravně zatížené lokality, kde jsou hladiny oxidu dusičitého vysoké. Hned ve dvou ulicích, Bezručově a Táborské, naměřilo přitom hodnoty překračující 40 mikrogramů na metr krychlový. Vedení města se tehdy nelíbilo, že výsledky nebyly kvůli velmi dopravně frekventovaným místům reprezentativní.

"Já osobně bych se přikláněl umístit měření k morovému sloupu, kde je velký počet lázeňských hostů," uvedl nyní radní Dušek. Na dotaz, zda budou údaje z místa, kde je minimální doprava, relevantní, a zda by neměla být stanice znovu třeba u Becherovky, kde dříve stávala, odpověděl, že ještě není nic rozhodnuto. "A není proto ani vyloučeno, že by stanice nemohly být nakonec dvě a tedy i dvě místa na měření," sdělil.