Ačkoliv jsou Karlovy Vary zapsané na seznamu UNESCO, nemají v současnosti k dispozici žádné měřící zařízení, jenž by ukazovalo kvalitu ovzduší. Chybí ve městě již od roku 2015. Jak Deník informoval vloni v září, tuto situaci se snaží vedení karlovarského magistrátu změnit. Po ukončení spolupráce s Českým hydrometeorologickým ústavem, který emise měřil na území města právě do roku 2015, se Karlovy Vary rozhodly, že měřící stanice si bude provozovat samy. Od září se toho ale příliš bohužel nezměnilo.

Jak uvádí radní Martin Dušek (ANO), město dokonce zamýšlí pořídit hned tří zařízení, přičemž jedno by mohlo být umístěné na frekventované křižovatce u Becherovky, další pak v klidnější části lázeňského území.

"Od podzimu pracujeme na zadání poptávky na monitorování vybraných škodlivin v ovzduší Karlových Varů. Výbor dopravy, životního prostředí, čistoty města a zeleně zastupitelstvu města navrhnul, aby monitoring probíhal na třech stanicích ve městě, umožnil sledovat výsledky v reálném čase a umožnil sledovat čtyři znečišťující látky. Těmi jsou PM 2,5, PM 10, NO2, CO2," upřesnil radní Dušek.

Přestěhován byl i novinový stánek.
Největší manévry na Tržnici začaly. Jeřáb odstěhoval i novinový stánek

Město chce měřící zařízení pořídit klasickou poptávkou na trhu. "Průzkum trhu nám ukázal, že jsou dostupné systémy, které umožňují měření v reálném čase, vzdálenou reprezentaci výsledků měření, a přitom nestojí miliony korun. Jde jen o desítky tisíc korun. Jejich výsledky přitom mohou vcelku dobře ilustrovat vývoj koncentrace sledovaných znečišťujících látek v dané lokalitě," konstatoval radní.

Nyní se podle něho čeká na další projednání materiálu ve výboru dopravy, životního prostředí, čistoty města a zeleně zastupitelstva města, který by měl doporučit podrobnosti zadání. "To například znamená, jaký má být finanční limit poptávky, tak aby během následujících měsíců mohl být systém monitoringu nainstalován," dodal radní Dušek.

Provizorní výtrysk už stojí před kolonádou šest let.
Vřídlo se po šesti letech vrací domů. Provizorní mísa bude využita k propagaci

Karlovy Vary chtějí zařízení pořídit, protože nejenže nemají aktuální přehled o kvalitě ovzduší na území krajského, lázeňského a světově kulturně významného města, ale navíc jejich vedení přiznává, že má obavy ze zhoršení situace. Stanice by uvítali nejen místní, ale i obyvatelé okolních obcí, které trápí těžba kaolínu i reálná výstavba obřích logistických hal v nedalekých Horách. "I my jsme totiž byli hodně překvapeni, že měření emisí ve městě nemáme. Navíc máme obavy, že kdyby se u Mírové otevřel nový velký lom na těžbu kaolinu, mohlo by to i s ohledem na vstup do UNESCO způsobit našemu městu nemalé problémy," poznamenala na podzim například členka komise pro lázeňství a karlovarská zastupitelka Zdeňka Batíková.

Co by konkrétně stanice měly monitorovat:

PM 2,5 (jemné prachové polétavé částice): Jedná se o částice o průměru menším než 2,5 mikronu. Jsou dostatečně malé, abychom je zhluboka nadechli do našich plic a ony vstoupily do krevního oběhu. Čím menší částice je, tím dál se v lidském těle dostane, a tím více je nebezpečná. Studie prokázaly, že mohou ovlivnit naše plicní i kardiovaskulární zdraví a vést k bronchitidě, astmatu a plicním onemocněním; stejně jako k srdečním chorobám, mrtvici a rakovině. Mohou také ovlivnit vývoj mozku.

PM 10: Prachové částice s průměrem menším než 10 mikronů. Větší z těchto částic o průměru 2,5–10 mikronů jsou většinou opět vydechovány, ale stále mohou vést k podráždění dýchacích cest a infekcím. Částice PM10 jsou tvořeny komplexní směsí mnoha různých druhů látek včetně sazí (uhlíku), částic síranů, kovů a anorganických solí jako je i mořská sůl. PM10 se prakticky mohou uvolňovat z jakýchkoliv třecích ploch. Významný zdrojem je tzv. sekundární prašnost, zvíření již usazeného prachu (těžba, doprava, stavebnictví). V domácnosti může být zdrojem PM10 například hořící vařič, svíčka, lak na vlasy a podobně.

NO2 (oxid dusičitý): Primárním zdrojem oxidů dusíku jsou motorová vozidla. Další velkým zdrojem oxidů dusíku jsou emise ze spalovacích procesů. Je součástí kyselých dešťů i přízemního ozonu. Může vést k bronchitidě, astmatu a srdečním onemocněním.

CO2 (oxid uhličitý): Není v pravém slova smyslu znečišťující látkou, je projevem základního metabolismu živých organismů. Jde ale o skleníkový plyn.