Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky totiž změnil celkovou grafiku svých stránek a dostat se na informace o zemětřesení, které Karlovarský kraj provází už od středověku, je o něco složitější.

„Dříve byla západočeská zemětřesení v rychlé volbě. Na nových stránkách je však potřeba se k tomu proklikat. Původní web www.ig.cas.cz zůstává stejný,“ sdělil seismolog Jakub Klicpera z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze.

Denní seismogramy jsou nyní k dohledání pod dlaždicí Aktuální měření, kde se rovněž ukládají i lokalizace ohnisek.

„Něco zůstalo stejné, něco jsme inovovali, jako například islandskou síť Reykjanet. U denních seismogramů se nyní zobrazuje i fotografie stanice a pár základních informací. Denní seismogramy se rovněž zobrazují při kliknutí na stanici na stránce Lokalizace,“ poznamenal Jakub Klicpera.

Geofyzikální ústav i nadále stránky vylepšuje, aby informace byly přístupné pro všechny. Kvůli velkému množství informací se může ale ještě občas stát, že někde naleznou lidé nedostatky.

„V tuto chvíli mohou být lidé v klidu, žádné větší zemětřesení jsme nezaznamenali,“ informoval seismolog Milan Brož. „Hodnoty se pohybují kolem stupně jedna až necelé dvě, takže je to velmi slabé,“ poznamenal.

Kostelem ve Skalné se uskutečnil koncert barokní hudby.
Kostelem zněla barokní hudba

Zatím poslední větší záchvěv země v Karlovarském kraji zaznamenali lidé na konci září loňského roku. Nešlo však o závratné hodnoty.

Otřes tehdy dosáhl hodnoty 2,2 magnituda. Několik desítek lidí z obcí a měst, jako je Oloví, Skalná, Rotava a mnoho dalších, záchvěv pocítilo i uslyšelo. A opět vzbudilo zemětřesení obavy, zda budou záchvěvy pokračovat.

„Tehdy došlo k zemětřesení opět u Nového Kostela,“ uvedla seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu v Praze. Ohnisko otřesu bylo v hloubce sedmi kilometrů. „Nejednalo se o zemětřesný roj, ale o klasický záchvěv, za kterým následovala řada dalších dotřesů,“ dodala seismoložka. Zda se bude zemětřesení opakovat, nedokáží v tuto chvíli odborníci určit.

O půl roku dříve, v červenci 2017, obyvatelé kraje pocítili záchvěv o síle 3,1 magnituda. Ani tento otřes nezpůsobil žádné větší škody, ale vyděsil spoustu lidí. V Karlovarském kraji se totiž zemětřesení hlásí hlukem, který připomíná bouřku a je pro hodně lidí nepříjemný.

Nejvíce škod napáchalo zemětřesení v kraji v květnu 2014. Tehdy se ručička seismometru zastavila na hodnotě 4,5 stupně a jednalo se o nejsilnější záchvěv půdy za posledních několik desítek let. Škody na majetku tehdy pojišťovny vypočítaly na několik milionů korun. Na Sokolovsku dokonce záchvěv způsobil poboření komína.

Ilustrační foto.
Vyhrožoval otci se sekerou v ruce