Je to takové karlovarské déja vu. Letní kino, které je už roky uzavřené a chátrá, nelze podle názoru magistrátu zprovoznit kvůli vysokým finančním nákladům. S tím ale nesouhlasí skupina karlovarských aktivistů, kteří se pokoušejí tento názor zvrátit. A je to už podruhé. kdy se o kino, které bylo v padesátých letech postaveno pro potřeby filmového festivalu, s vedením města lidé střetnou.
Poprvé se přes odpor vedení města podařilo zdevastované kino zprovoznit v roce 2010, a to po 11 letech chátrání. Karlovarské politiky tehdy přesvědčila petice, pod níž připojilo podpis přes čtyři tisíce lidí, aby kino město nebouralo, a na jeho obnovu naopak přispělo. Na záchraně amfiteátru se pak podílely desítky dobrovolníků.
Letní kino se pak opět stalo nedílnou součástí mezinárodního filmového festivalového života. Fanoušky tam z pódia zdravil například Richard Gere, na pódiu si zatančil John Travolta či tam návštěvníky vítaly při představování snímků své filmografie také Judi Dench nebo Uma Thurman.
V roce 2015 ale bylo znovu po všem, a brány tohoto karlovarského letního amfiteátru zůstaly pro filmové fanoušky při festivalu opět zavřené. Náklady na opravu totiž byly vyčísleny až na šest milionů, což bylo podle magistrátu hodně. Jeden z argumentů byl i ten, že letní kino se přežilo, a kromě konání festivalu se do něj návštěvníci už nevrátili. "Kdyby měl být areál provozován nějak smysluplně, tak je to někde kolem 40 až 50 miliony korun investic," uvedl tehdy Jan Kopál, mluvčí magistrátu. Ani současná městská koalice (ANO, Karlovaráci a ODS) obnovit kino nehodlá. "Není to na pořadu dne," uvedli politici shodně. Dotaz, co s kinem tedy bude, ale nezodpověděli. Rozhodnuto prý zatím není.
Jenomže s tím se nehodlají smířit organizátoři referenda, podle nichž jde o stavbu, která ke Karlovým Varům patří, a o její budoucnosti nesmí rozhodovat pár zastupitelů, kteří v mnoha případech podle nich ani nejsou občany Karlových Varů.
"Karlovy Vary mají v rámci svého rozpočtu dostatek finančních prostředků a peníze by se daly ušetřit transparentnějším výběrem při investičních akcích a kontrolou a snížením dotací na provoz hokejového klubu. Investice je v řádech jednotek milionů, ale to ve významu tohoto objektu. A to není nic v porovnáním s cenou náplavky a víceprací stavby AC Startu. Ta jednorázová částka na nutnou opravu letního kina je minimální," uvedl za přípravný výbor podaného referenda Petr Ajšman, předseda hnutí Srdce pro Vary. Letní kino by se podle organizátorů referenda, mezi nimiž je také Robert Schneider a Petr Prokop, už svým názvem mělo využívat pro letní kulturní akce. "A kde jinde by mělo být letní kino, než v Karlových Varech v době slávy filmového festivalu. Ano, zájemci o provozování letního kina existují a je jich hned několik. Je nutné zmínit i to, že Karlovy Vary financují kulturu třeba v amfiteátru v Lokti, kdy jsem přesvědčený, že je to více politickým zájmem financovat jednu agenturu a odvádět kulturu z našeho města pryč." zdůrazňuje Ajšman.
Podle organizátorů referenda navíc letní kina v mnoha městech zažívají opět svou renesanci a hlavní město filmového průmyslu si takovou scénu plně zaslouží. "A je ostudou, že ji nemá. Pokud se vždy osloví jiná kulturní skupina lidí a byl by funkční kulturní kalendář celého Karlovarského kraje, tak by všichni občané byli nadšeni, že si mohou vybrat místo a akci dle svého zájmu. On by takový kulturní kalendář výrazně pomohl i provozovatelům letních scén. Jde jen o to, aby se spolupracovalo na sestavení kulturního programu v celém kraji, a především by se tak i zabránilo dublování letních akcí. Pokud občané v referendu rozhodnou, že letní kino chtějí, tak bude velký tlak na vedení města, aby jej uvedlo do provozu a zachovalo přírodní scenerii pro kulturní vyžití naší i příští generace. Nezapomínejme i na to, že Karlovy Vary se v současné době přirozeně expandují k letnímu kinu obnovou Císařských lázní a amfiteátr se tak výrazně přiblížil kulturnímu dění v našem městě," dodal Petr Ajšman.