Už tento pátek, tedy 1. března, usednou návštěvníci karlovarského kina Čas do nových sedaček. Dvacet let tam bylo sezení v tyrkysově modré barvě, v rámci rozsáhlé rekonstrukce kina došlo především na jejich výměnu. Modrou barvu nahradila vínová.

Rekonstrukce začala 1. února a právě finišuje. „Proto jsme měli celý únor zavřeno. Provoz slavnostně obnovujeme v pátek, kdy promítáme český snímek Matka v trapu a filmový hit Duna II,“ říká provozovatelka kina Alena Jáchymová.

„Barvu sedaček jsme volili tak, aby ladila s historickým sálem. Kromě konstrukcí, které jsme zachovali, jsme je měnili kompletně. Už bylo na čase, byly hodně prosezené,“ pokračuje provozovatelka posledního městského kina v Karlových Varech.

Vedle výměny sedaček v rámci rekonstrukce provozovatelé nechali v kině vyměnit také koberce a pustili se i do toalet, které dostaly nové obklady, dlažbu i sanitární zařízení. Dekorativními změnami prošel také prostor pokladen a takzvané předsálí. Jde o první velkou úpravu po dlouhých dvaceti letech.

Becherovka je český bylinný likér, vyráběný v Karlových Varech společností Jan Becher – Karlovarská Becherovka. 
Úřad povolil spojení společností Jan Becher-Karlovarská Becherovka a MASPEX

Provozovat kino v dnešní době není přitom právě jednoduché zvlášť s přihlédnutím k tomu, že Času roste v Karlových Varech nemalá konkurence, a to multikino ve Varyádě. „Je to složité. Pokud prodáváme vstupenku za 150 korun, nám z ní zbyde 65 korun, a z těchto peněz musíme zaplatit nájem, daně, zaměstnance i drahé energie, teplotu v kinosále udržujeme na příjemných 21 stupňů. Aby kino alespoň něco vydělalo, musí mít více než 50 diváků na představení. My jsme měli vloni průměrnou návštěvnost na jeden film 55 z celkových 218, což je kapacita sálu. Nechceme jít přitom cestou jen komerčních trháků, ale snažíme se návštěvníkům a Karlovarákům, kteří nám stále zachovávají přízeň, nabídnout vyvážený program, abychom uspokojili i milovníky artu,“ vysvětluje Jáchymová.

V době streamování, stahování a kopírování filmů přichází na provozovatele kin i povinnost dohlížet na to, aby během promítání nedocházelo k porušování autorských práv. „Na každém představení se vždy takový jeden divák najde, který si film zkrátka nahrává na mobil. Většina toho po naší domluvě nechá, jsou ovšem i tací, kteří jsou schopni jít do konfliktu a my pak musíme volat policii,“ upozorňuje Petra Němcová, dcera provozovatelky, která je vedoucí kinotechnologií.

Starostí kolem provozu kina je opravdu hodně, přesto to rodině Jáchymových přináší radost. „Když návštěvníci odcházejí plni emocí, tak i my jsme spokojení. Je vidět, že kino má stále duši a že lidé stojí o to stále do kina chodit, protože sdílený zážitek je zkrátka lepší,“ konstatuje Jáchymová a její dcera doplňuje: „A je krásné, že kino stále i v dnešní době funguje jako místo setkávání a prvních schůzek, kdy tu vídáme stát osmnáctileté mladíky s růží, kteří vyhlíží, zda jim dívka přijde na první rande. Ve většině případů naštěstí vždy dorazí.“