Klíšťata útočí, očkování lidé podceňují

25. 8. 2017

Redakce

Karlovarský kraj - Stejně jako v roce minulém, i letos hygienici evidují desítky lidí nakažených klíšťaty. „Zatím máme deset případů klíšťové encefalitidy a dvacet pět případů lymeské borreliózy,“ uvedla Michaela Zajíčková z krajské hygienické stanice.

Ilustrační fotografie. | Foto: archiv

Takzvaný monitoring infekčnosti klíšťat provádí hygienická stanice každoročně a momentální výzkum ještě stále probíhá. Vloni hygienici v celém kraji odchytili 416 klíšťat. Výsledky laboratorních analýz prokázaly, že tito roztoči odchycení ve všech vybraných lokalitách byli infikováni bakterií Borrelia burgdorferi, způsobující onemocnění lymeská borrelióza. V žádné z lokalit nebyl naštěstí u testovaných klíšťat potvrzen virus klíšťové encefalitidy.

Nejúčinnější prevencí proti onemocnění je vakcinace. Podle průzkumů je naočkovaných zhruba dvacet čtyři procent populace, z toho v Karlovarském kraji devatenáct procent obyvatelstva. Nejvíce lidí se nechává očkovat ve věku osmnácti až čtyřiadvaceti let.

„Obavu z klíšťat nemám,“ řekla Anna Brázdová z Mariánských Lázní. „To ale samozřejmě neznamená, že se nijak nechráníme. Samozřejmostí jsou repelenty a důkladná prohlídka při návratu z procházky. Když se klíště vyndá včas, je podle mého riziko nákazy opravdu minimální. O očkování jsem nikdy nepřemýšlela.“

Aktivita klíšťat je podle slov Rudolfa Kovaříka, klimatologa ze Šindelové, který se problematikou jejich výskytu zabývá už 17 let, závislá na tom, jaká je sluneční aktivita a sucho. „Klíště nemá rádo slunce, vítr a sucho, když je vlhkost vzduchu kolem 30 až 40 procent. Pokud tedy teplota vystoupá odpoledne nad 25 stupňů a svítí slunce, jejich aktivita upadá,“ vysvětlil. Nejvíce se vyskytují podél vodních toků, kde je vysoká tráva, či na okrajích listnatých a smíšených lesů. Neposekaná tráva je pro ně přímo rajskou oázou. „Klíště je aktivní pokaždé, když teplota v jeho okolí dosáhne 3,4 3,9 stupňů, a tak se postupně proberou na začátku dubna a jsou tu zhruba do poloviny října,” poznamenal. Neublížily jim ani přízemní mrazíky, které v posledních dnech ráno naměřil. Co Rudolf Kovařík připouští, je nárůst počtu klíšťat v posledních letech. „Měřím na standardním čtverci 10 krát 10 metrů. Dříve se chytlo tak 1 až 3 klíšťata, dnes je to 2 5 klíšťat,” uvedl. Současně dodal, že díky migraci černé zvěře se dostávají i do vyšších poloh.

Zatímco na konci 70. let se vyskytovala do 600 metrů nad mořem, dnes už se vyskytují 1000 a 1050 metrů vysoko. Klíšťata v Karlovarském kraji nejsou naštěstí tolik infikovaná jako například v některých částech jižních Čech.