Začínají na Zelený čtvrtek, kdy zvony odletí do Říma, a nahrazují tak zapovězený zvuk zvonů a zvonků právě svými dřevěnými řehtačkami. Končí v sobotu ráno.

Letos vyráželo po tři dny ráno, v poledne a večer pět koledníků. Na brzké vstávání si letos nestěžovali. „Hlavně ať vydrží počasí. Chodit v dešti by bylo nepříjemné,“ shodli se kluci, kteří končí v sobotu ráno a na Velikonoční pondělí doma odpočívají.

Benjamínkem a nováčkem byl letos devítiletý Daniel Sarakány. "Je nás málo tak jsme nelenil a vyrazil. Chtěl jsem spolu s klukama udržet tradici. Vstávání brzy ráno mi nevadí," říká Daniel Spolu s ním vyrazili napříč vesnicí jeho bratr Dominik, dále Martin Hejlek, Vojta Pisár a Ota Krhounek.

Některé z řehtaček jsou opravdovými unikáty, které pečlivě obec uchovává. Některé zas nově vyrobené, ale podle starých tradic.

„Řehtačku jsme vyráběli doma s tátou,“ říká Vojta Pisár, který je už mezi koledníky zkušeným borcem.

Křesťanskou tradici nezastavil ani totalitní režim. Některé z nástrojů jsou opravdovými unikáty, které používali jejich dědové či pradědové. V obci dokonce plánovali sehnat šikovného truhláře a třeba nějaké další řehtačky přidělat. Chodí zásadně chlapci.

„V pondělí doma odpočíváme, bolí nás nohy z chození po vsi,“ dodávají společně koledníci.