Koncem padesátých let minulého století se často psalo a hovořilo o blízkém letu člověka do vesmíru. Kdo pozorně sledoval dosavadní kosmické starty, pochopil, že vypouštění návratových lodí se zvířaty je generální zkouškou hrdinné premiéry. Datum startu ani jméno budoucího kosmonauta zatím nikdo neznal…

Pak přišel 12.duben 1961. V devět hodin sedm minut moskevského času odstartovala z kosmodromu Bajkonur kosmická loď VOSTOK l s prvním kosmonautem světa na palubě. Jmenoval se Jurij Alexejevič Gagarin. Jeho jméno znal zakrátko celý svět. Technické údaje hovořily jasnou řečí: Kosmická loď' o váze 4 725 kg byla vynesena na oběžnou dráhu kolem Země raketou se šesti motory o celkovém výkonu 20 milionů koňských sil. Po 108 minutách letu urazila 42 tisíc kilometrů a přistála u vesnice Smelovka v Saratovské oblasti.

Už po patnácti dnech uskutečnil Gagarin první zahraniční cestu. Vedla do Československa. Všude tehdy zněla narychlo složená písnička: „Dobrý den, majore Gagarine, tak jsme se konečně dočkali. Celý svět připil vám rudým vínem, lidé vám zezdola mávají…“

Vzpomínky na jeho přivítání u nás jsou stále u starší generace živé. Po Praze věnoval jeden den návštěvě Karlových Varů. Byl to 29. duben. Na další návštěvu musely naše lázně čekat do července 1966, kdy po pětileté namáhavé práci, cestování, vystupování na nejrůznějších kongresech a sympoziích přijel i s manželkou a dcerou. K měsíčnímu lázeňskému pobytu ho pozval městský národní výbor. Bydlel v lázeňském ústavu Bellevue. Léčení, besedy, výlety a hlavně odpočinek. Zúčastnil se tehdy i XV. mezinárodního filmového festivalu.

Tyto dvě Gagarinovy návštěvy ve Varech jsou známé. Našel jsem ještě zajímavý údaj v knize Milana Codra „Přemožitelé času“. Tento prozaik, novinář, autor literatury faktu, popularizující právě oblast kosmonautiky, uvádí: „Celý den jsem s ním chodil, když byl u nás na dovolené v Karlových Varech na podzim v roce 1967.“ Zdá se, že jde v tomto případě o málo známý fakt. Sám Gagarin o tomto pobytu prohlašoval: „Jsem sice na dovolené, piju karlovarskou vodu, ale každý den je nějaké setkání nebo návštěva.“

Karlovy Vary na Gagarina nezapomněly. Po určitou dobu nesla jeho jméno dnešní Vřídelní kolonáda, před kterou stála od roku 1975 socha od akademických sochařů Gisely a Antonína Kuchařových. Socha se dnes nachází před letištěm v Olšových Vratech.

Před sanatoriem Richmond, vpravo od můstku přes řeku Teplou, už padesát let roste lípa, kterou zaměstnanci sanatoria vysadili na počest letu kosmonauta. U lípy byla 12. dubna 1976 odhalena pamětní deska od akademického sochaře Karla Kuneše. Nápis v češtině i v ruštině informuje, proč byl strom vysazen. Další lípu, s kamennou hvězdou na zemi kolem kmene, můžeme vidět na prostranství mezi zastávkou MHD a budovou Vodáren a kanalizací v Doubí. Kamenný pomníček s mramorovou deskou (bohužel velmi poničenou) oznamuje, že lípa byla vysazena na počest letu člověka do vesmíru J. A. Gagarina 12. dubna 1961. Podle slov pamětníků jsou lípa i pomník z roku 1961.

Dnes se píše rok 2011. Stačí vyslovit jméno Gagarin a většině lidí je hned jasné, o koho se jedná a o čem je řeč. Jméno prvního člověka, který zahájil pilotované lety do vesmíru, je dnes synonymem pro kosmonautiku, je pojmem, kterému rozumí celý svět. Na závěr své krátké vzpomínky chci ještě jednou dát slovo J. A. Gagarinovi: „Celý vesmír na nás čeká. Kosmické lety - i když mají zatím přídech romantiky a dobrodružství, jsou především tvrdou prací. Za několik roků to nebude už docela nic výjimečného. Musí ovšem sloužit Zemi, lidstvu, člověku.

Zdeněk Musil, Karlovy Vary