Památkově chráněný radošovský kostel je v majetku obce Kyselka teprve od loňského podzimu. Odkoupila jej za částku 350 tisíc korun od spolku Radošovský most. Počátkem prosince se do kostela sv. Václava vrátila zrestaurovaná vitráž. Její opravu dal obci darem student, který ji realizoval coby svou bakalářskou práci. Renovace vitráží je jedním z kroků na cestě postupné obnovy této památky.

„Při prohlídce kostela jsme si všimli, že zvon ve věži má na sobě napsaný velmi zajímavý letopočet. Je jím rok 1593. Plánujeme konzultace s památkáři a také vznesu dotaz na faráře. Pokud by byl zvon skutečně takto starý, jedná se pravděpodobně o unikát," podělil se starosta Kyselky Aleš Labík. A jeho slova potvrdil i památkář z Národního památkového ústavu Lukáš Smola. „Skutečnost je taková, že spousta zvonů nepřežila světové války ve dvacátém století. Nejčastější původ těch, které ano, sahá do století sedmnáctého. Pokud by radošovský zvon opravdu pocházel z konce 16. století, jedná se o unikát," řekl.

Loketské pracoviště Národního památkového ústavu v letošním roce zahájilo jakési sčítání zvonů. To prozatím probíhá na Sokolovsku, ale i radošovský objev do něj bude zahrnut. A s radostí. „Zvon by mohl pocházet od jáchymovského zvonaře Hanse Wildta. Jeho zvon, jen o pouhý rok mladší než ten radošovský, mají na Božím Daru. Zvon i křtitelnice z roku 1575 mají jasně patrné iniciály HW. V oblasti v té době moc zvonařů nebylo, takže je autorství Wildtovy dílny téměř jasné," dokončil památkář Smola.

Aby byl zvon funkční, musí splňovat určité parametry. Tlučením se použitý kov opotřebovává, a mnoho zvonů také proto muselo být postupem let přetaveno. Podle památkářů zůstane zvon na svém místě, aby mohl, i kdyby jen příležitostně, sloužit svému účelu.