Přípis, který obdržela od krajského úřadu Karlovarská krajská nemocnice, zakazuje personálu zůstat doma s jejich dětmi, a to i se žáky prvního stupně. Ředitelka nemocnice Jitka Samáková přiznává, že se to zaměstnancům příliš nezamlouvá. Z přípisu vyplývá, že mají v této době zdravotníci povinnost pracovat a nesmějí si brát OČR a ani delší dovolenou.

Děti mají posílat do škol, v nichž jsou třídy pro děti zaměstnanců integrovaného záchranného systému (IZS) či ze sociální sféry. „Tento systém ale není příliš šťastný, protože děti mají povinnou distanční výuku. Je ale nemyslitelné, aby se takto učily v těchto speciálních třídách. Už nyní víme o případech, že to opravdu děti nezvládají,“ vysvětluje ředitelka KKN. Dodává, že tento problém budou ještě řešit právníci KKN. „Přípis se totiž týká například i naší mzdové účetní, která není zdravotníkem, a přesto by nemohla čerpat OČR,“ poznamenává.

KKN nejdříve chtěla zdravotníkům nabídnout hlídací službu pro děti, ale po zřízení speciálních tříd už nebyla potřeba. Navíc mateřské školy jsou stále v provozu. „Kdybychom ji nakonec přece jen zavedli, zřídili bychom ji v pavilonu vrátnice,“ dodává ředitelka KKN. Vedle zákazu čerpat OČR si zdravotníci KKN nemohou brát také dovolenou delší než dva dny.

Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis argumentuje, že nejde jen o krajský přípis, ale o mimořádné vládní nařízení, které vyplývá z nouzového stavu. „To nařízení jasně říká, že zdravotnický personál nemůže zůstat doma s dítětem, pokud není nemocné, a že se o něho postarají speciálně zřízené třídy,“ reaguje Kubis. Třídy pro děti zaměstnanců IZS jsou podle něho kompletně vybaveny. „Každý žák tam má k dispozici počítač, na kterém se může připojit ke své kmenové třídě, a plnit tak distanční výuku. S tím jsme počítali. Pokud by tomu tak nebylo, okamžitě zjednáme nápravu,“ říká hejtman.

Jednou z těch, kterých se nařízení týká a již pracují přímo s covidovými pacienty, je i jedna z karlovarských sestřiček (jméno redakce na její žádost nezveřejňuje). „Právě jsem doma a dělám s dcerou, které je devět let, distanční výuku. Jsem po noční, spala jsem asi dvě hodiny. Nařízení chápu, i když sama mám problémy, jak to zvládnout. Vždy to nějak skloubíme, občas dcerku hlídá starší dcera, někdy manžel, někdy zase já, když mám právě volno nebo jdu na noční. Do speciální třídy ji posílat nebudeme. Situace je holt taková, nedá se nic dělat. Je to naše práce,“ konstatuje sestřička. Na konec října měla naplánovanou dovolenou a kvůli koronaviru ji musela zrušit. Připomíná, že ne všechny její kolegyně velký nápor zvládají a mají kolem sebe širší rodinu, která může pomoci. „Celá situace je pro nás hodně náročná.“