Situace po orkánu Sabine není podle ředitele Lázeňských lesů v Karlových Varech Evžena Krejčího tak dramatická, jak se lesáci obávali. Následky rozhodně nejsou tak katastrofální jako po orkánu Kyrill, který se přes Českou republiku přehnal v lednu roku 2007. A tak ani lesní hospodáři neuvažují o zákazu vstupu do lesů.

ZÁKAZ VSTUPU VYDÁVAT NEBUDOU

„Lidem to zakazovat nebudeme. Je na jejich zvážení, pokud chtějí do lesa na procházku. Měli by být ale opatrní a mít na paměti, že se mají vyhýbat místům, kde jsou vyvrácené či nalomené stromy. Raději ať se drží jen hlavních cest,“ radí ředitel Krejčí. Podle něho jsou škody malého rozsahu, a než by stačily lesy vydat zákazo vstupu, dělníci by do té doby popadané stromy stihli zpracovat.

KYRILL BYL NIČIVĚJŠÍ NEŽ SABINE

„Spadlo toho naštěstí málo. Obavy jsme měli ale opravdu velké, protože podle varování, které přišlo, to vypadalo, že to dopadne jako při Kyrillu. Tenkrát spadlo čtyřiadvacet tisíc kubíků, při Sabine to odhadujeme do dvou tisíců kubíků dřeva,“ konstatuje ředitel karlovarských lázeňských lesů.

A zatímco při Kyrillu padly ucelené lesní plochy, nyní jsou vyvrácené a polámané stromy nahodile napříč celým územím. Na jednom místě leží maximálně padesát kubíků dřeva. „Předpokládáme, že kalamitu zvládneme zpracovat do konce týdne. Lidi na to máme, ať už naše dělníky či nasmlouvané živnostníky. Jen je přesuneme do lokalit, kde je to nyní nejvíce zapotřebí,“ poznamenává Krejčí.

VELKÝ POMOCNÍK JE HARVESTOR

Lázeňským lesům hodně pomáhají dělníci s harvestory, což jsou speciální těžké stroje, které dokáží strom pokácet, odvětvit i rozřezat na klády. V současné době budou pomáhat v zalesněné oblasti nad Hubertusem – pod policejní střelnicí.

STROMY ZABÍJÍ SUCHO A KŮROVEC

Zatímco kalamita po Sabině není až tak dramatická, mnohem horší je to s kůrovcem, který napadá stromy ve velkém. Problémy působí také nedostatek vláhy. Lesáci věřili, že ji přinese letošní zima, spasení ale zatím nepřichází. „Už nejde jen o smrky, ale usychají už i duby, buky, modříny i borovice. Nad Puppem je vidět hned sedm uschlých borovic. V této lokalitě, kolem Jeleního skoku, usychají stromy ve velkém, je tam skalnaté podloží, které vláhu nedokáže zkrátka udržet,“ vysvětluje ředitel lesů.

V BOJI S KŮROVCEM POMÁHÁ MRÁZ

Zima byla velkou nadějí nejen kvůli doplnění zásob podzemních vod, které docházejí, ale i kvůli nízkým teplotám. „Kůrovec totiž ničí nejvíce oslabené stromy. Ty, co mají málo vody, nedokáží kůrovci odolat. A kůrovce by naopak zahubil mráz, který letos ale také není,“ dodává ředitel Krejčí. Doufá, že zima ještě není u konce a že potřebné množství vláhy ještě přijde. „Hodně pak záleží i na jarních měsících, jako je duben a květen,“ říká.

CENA DŘEVA KLESÁ

Kvůli kůrovcové kalamitě nadále rapidně klesá cena dřeva. Zatímco za běžné situace byla kolem dvou tisíc za kubík, v současnosti se kůrovcové dřevo prodává za 900 i 800 korun. „Kůrovcové dřevo, pokud není příliš staré, není přitom vůbec špatné. Vadou na kráse je pouze jeho modré zabarvení, které je mnohdy překážkou v dalším zpracování,“ vysvětluje Krejčí. Dřeva je kvůli kůrovci nadbytek, nabídka zdaleka převyšuje poptávku, a proto jeho cena klesá. „Jen pro představu, o jakou produkci jde – v běžném roce se vytěžilo v republice 14 milionů. Vloni, za kůrovcové kalamity, to byl dvojnásobek,“ dodává ředitel.