Jádro výstavy tvoří výtvarná díla umělce ze sbírky Galerie umění Karlovy Vary a doplňují je exponáty z filmu Dědeček automobil, především autorovy fotografie, kostýmy, scénáře a korespondence, zapůjčené z archivu Studia Barrandov.

Výstavu bude možné shlédnout až do 23. září v prostorech Becherovy vily v Karlových Varech.

Expozici dominuje Lhotákův motocykl Douglas EW 350 z dvacátých let, na kterém do roku 1957 s velkou oblibou jezdil. Pak jej umělec daroval Národnímu technickému muzeu, díky jehož laskavé zápůjčce jej mohou návštěvníci obdivovat i v Karlových Varech.

Výstava velmi dobře ilustruje podstatné etapy uměleckého vývoje autora, který se od počátku čtyřicátých let programově zajímal o témata městské periferie. Jeho jemná civilní poetika měla ideové ukotvení v programové orientaci Skupiny 42, jejímž zakládajícím členem se stal. V té době krystalizoval umělcův příznačný rukopis, o čemž svědčí obraz Krajina s drakem s malířskou kultivací všedního periferního zákoutí, s lazurními plochami v podmalbě a s jemnou kresebnou linií. V osobitém tvarosloví pokračovala i poválečná Lhotákova tvorba, na výstavě zastoupená například malbou Pólo na koních z roku 1946. Drobnokresba stafáže je kofrontována s volněji pojednanými plochami terénu a náznaky trav a tento rozdíl v pojetí ploch a zvýrazněných detailů není rušivý, naopak harmonicky ladí. V obrazu Paříž neztvárnil Lhoták obecně známé atraktivity francouzské metropole. Kompozici díla určuje velká šedá ohrada v popředí s fragmentem reklamy na likér, v druhém plánu je zobrazena fronta stromů, jež skrývá náznaky pařížské architektury. Jako kdyby se autorovi milovaná Paříž v symbolické rovině vzdalovala. V té době už skutečně začalo umělci nelehké období. Vystoupením z komunistické strany v roce 1947 se po únorovém převratu následujícího roku stal pro vládnoucí režim přinejmenším podezřelý a nežádoucí. Několik let nemohl samostatně vystavovat a s tím se objevily i existenční problémy. Kamil Lhoták však i v tomto velmi komplikovaném období prokázal velkou vnitřní sílu i uměleckou konzistenci. Aby se uživil, začal se více věnovat ilustracím, což se ukázalo jako šťastné řešení. Lhoták si značně zdokonalil osobitý kreslířský rukopis, jak dokazují vystavené ilustrace k románům Karla Poláčka, či Marka Twaina z počátku padesátých let. S obživou mu pomohla i práce pro film, do roku 1955 se autorsky podílel na osmi krátkometrážních filmech, například už v roce 1950 spolupracoval společně s Jiřím Trnkou a dalšími kolegy na filmu Veselý cirkus. Na motivicky nejoblíbenější prostředí motocyklů a závodů však umělec nezapomínal, což dokladují čtyři malé grafiky Ze života závodníků a větší lept Tricar.

Díky tomuto dlouhodobému zaměření se v roce 1954 poznal se spisovatelem Adolfem Branaldem, který hledal ilustrátora pro tehdy vznikající knihu Dědeček automobil.