Vedoucí jídelny je celé ty roky Hana Vrzáčková. Kromě zaměstnanců družstva, zemědělců, místních lidí a několika okolních firem krmí pšovská jídelna také důchodce z celého okolí a přes léto vaří i pro několik desítek malých táborníků.

„Hlavně se pyšníme knedlíky, nedáváme do nich žádné barvivo," hrdě hlásí vedoucí kuchyně Hanka, „ a pak jsou mezi strávníky samozřejmě nejoblíbenější různé omáčky, vede svíčková a vepřová. Chutná jim tady hlavně proto, že vaříme poctivě. Lidi mají rádi i sladká jídla, ale ta vyjdou moc draho."

Obědy v pšovské jídelně mají místní zaměstnanci za třicet korun a cizí za ně dají šedesát korun. Na výběr je každý den ze dvou jídel, knedlíků si každý může poručit kolik chce.

„Jsme sehraná parta. Já jsem tady dvacet let, kolegyně kuchařka devatenáct, další osmnáct let a poslední do party je s námi celých šestnáct let," vypráví Hanka Vrzáčková o svém týmu. Jedna ze čtyř kuchařek každý den sedá do auta a dvě tři hodiny rozváží do devíti okolních vesnic chatařům a důchodcům obědy. Ze vsi chodí do jídelny s jídlonosiči i místní lidé, a několik firem, například z Chyše nebo Žlutic, si do Pšova jezdí pro desítky svých zaměstnanců.

„Pro cizí máme červené lístky, naše jsou modré nebo zelené. Dřív jsme měli třeba pět těch cizích a ostatní byly naše. Teď je to půl na půl," komentuje složení svých strávníků vedoucí . Do práce chodí kuchařky z jídelny zemědělského družstva ráno na pátou, protože v létě dělají pro táborníky i snídaně a svačiny. Když vaří pro svatby a pobyty sportovců nebo muzikantů v ubytovně, chodí do práce i o víkendech. A rády, plnit bříška je baví.

Nejen táborníci, ale i místní lidé a družstevní strávníci si jídlo v pšovské jídelně chválí.