Vzpomínkové setkání u hlavní pošty, kde si každoročně Karlovaráci připomínají listopadové události a Den boje za svobodu a demokracii, bylo letos naprosto odlišné od let minulých. Žádné protikomunistické burácení, žádné proklamace, žádné nářky na zpupné politiky. „Pojďme si říct, co nám revoluce přinesla, co nám vzala, o co jsme přišli, nebo naopak co získali,“ navodil klidnou atmosféru Jiří Kotek.
Na téměř skupinovou listopadovou terapii lidé slyšeli a rozhovořili se. Někteří si stěžovali, jiní znovu připomněli, že bez listopadových událostí bychom svobodu a demokracii neměli. „Nepřišel jsem o nic. Revoluce především využili bolševici, pasáci a prostitutky,“ klidně konstatoval jeden z příchozích. „Nevzdáme to, i když se na čelná místa na radnicích a magistrátech derou ne schopní, ale všehoschopní lidé,“ poznamenala jedna z žen.
Lidé kritizovali množství Rusů ve městě, masivní výprodej majetku a patrioti to, že z Karlových Varů mizí jejich genisus loci i tradiční produkty. „Becherovka? Už tady není. Mattoni? Je italská,“ vypočítávali. Téměř padesát přítomných lidí, kteří k poště přišli, hovořilo téměř hodinu.
Na improvizovaném mítinku nechyběli ti, kteří měli odvahu hovořit o svobodě a demokracii v totalitním režimu před devatenácti lety. Senátor Jan Horník, zastupitel Jiří Kotek a další.
Letos ale poprvé chyběl bývalý disident Jindřich Konečný. „Byl bych šťastnější, kdybychom těmi nádhernými ideály žili každý den, než o za ně jednou ročně zapalovali svíčky. Tak trošku mi to připadá, že ty principy, které jsme tenkrát vyslovili, postupně pohřbíváme. Ale žijeme tak, jak žijeme, včetně toho přiblého kapitalismu nekapitalismu,“ uvedl Jindřich Konečný ke své vědomé absenci u karlovarské hlavní pošty.
Svíce u pošty vzplály ale i v pondělí.
