„Mnozí návštěvníci hledají u areálu hradu a zámku Bečov rozsáhlejší park či zahradu. Limitující podmínky dané místním terénem Beaufortům neumožňovaly zámek obklopit rozsáhlejším krajinářským dílem. Proto vrchnostenský zahradník Jan Kodýtek pro zahradu vybral svažitý terén kousek za městem, jehož poloha umožňovala dálkové pohledy mezi alpinem a šlechtickým sídlem,“ vysvětlil kastelán zámku Tomáš Wizovský.

Tato zahrada podle něj zároveň plnila funkci kulisy pod vrchem, kde stávala beaufortská rodová kaple. Na založení zahrady se zřejmě velkou měrou podílel fakt, že manželkou zakladatele byla Marie Adelheid, rozená Silva Tarouca. Jejím otcem nebyl nikdo jiný než zakladatel známé zahrady v Průhonicích Arnošt Silva Tarouca. Bečovské beaufortské alpinum bylo také často označováno jako druhé Průhonice.

V zahradě bylo vybudováno přibližně jeden kilometr cest, jež byly lemovány ucelenými kolekcemi rostlin různých světadílů. Samozřejmostí byly prvky drobné architektury, odpočívadla, altány a vyhlídky. Poté, co byla zahrada téměř šedesát let bez údržby, zahájilo v roce 2005 občanské sdružení Berkut záchranné práce vedoucí k obnově tohoto krajinářského prvku.

Bečovský zámek je široké veřejnosti znám zejména díky unikátní románské památce nevyčíslitelné hodnoty, relikviáři sv. Maura. V letošním roce je veřejnost srdečně zvána na akce, které připomenou výročí 25 let od vypátrání tohoto mimořádného předmětu.

Ceny vstupného na zámek zůstávají i pro letošní rok ve stejné výši. V loňském roce sice zámek zaznamenal snížení počtu návštěvníků o půldruhého procenta, expozice zhlédlo 52 415 osob, ovšem letos chce tuto ztrátu snížit prodloužením návštěvnické sezony a orientací především na tuzemské hosty.