Na stávku učitelů existuje řada pohledů. Jedni lidé říkají, že zatímco učitelé s jejich platy volají po přidání a oni pracují ještě za méně. Jiní říkají, že učitel má dva měsíce prázdnin, a tak si nemá na nic stěžovat.

Podle mě jsou tyto názory typickým symbolem našich povah – mlčíme, děláme, co se po nás chce a tiše si stěžujeme, ale nic pro zlepšení neděláme. Myslím, že v zemi, kde se nic neřeší až do doby, kdy se člověk neozve, je stávka jediné řešení. Učitelé podle mě dali jasně najevo – děti učíme rádi, vychováváme další generace, ale také musíme z něčeho žít. Vůbec se nedivím mladým učitelům, že odcházejí.

Radostí z práce se člověk nenají…