Česká republika je vzorem morálky. Výběrová řízení, která vyhlašují jednotlivá ministerstva, jsou naprosto transparentní a neprovází je žádná korupční jednání. Vrcholoví politici jsou svatouškové, myslí jen na blaho svých občanů, v parlamentu hájí jejich zájmy před svými. Když zcela vyčerpáni skončí s jednáními, ještě mají tolik energie, aby se sešli s občany a mohli jim slíbit, že budou za ně lobbovat. Že by byli napojeni na různé podnikatelské skupiny z podsvětí a snažili se v jejich prospěch změnit stávající zákony, či dokonce chod legislativy, tak o tom nemůže být ani řeč.

Možná, kdyby takto psali všichni čeští novináři, nový mediální zákon by nikdy nebyl schválen.

Z pohledu médií k němu už bylo napsáno mnoho, a nechci se proto opakovat se závěry, že svoboda slova utrpěla velký šrám. Nejde o nic jiného než o cílenou obstrukci vrcholových politiků, z čehož těží nakonec i ti regionální, jak co nejvíce ztížit práci těch, které mají stále v patách a již sledují každou jejich chybu.

Možná přijdou časy, kdy novináři budou mít i ze zákona zakázáno ptát se na cokoliv, co se týká politiků, protože se to zkrátka někomu nebude hodit do krámu.