Byly to tehdy krásné časy, kdy si člověk vzal doma deku a pěšky se vypravil směr letní kino, a za sebe můžu říci, že bylo vlastně jedno, co se právě hrálo. Hlavní byla ta atmosféra, která z tohoto zařízení dýchala. Ta už se nikdy ale nevrátí. Tomu, kdo kino navštěvoval a dnes se vypraví do těchto končin, je teď do breku. Jak málo přitom stačilo, aby areál stihl jiný osud a kino nezarostlo náletem.

Jenomže to by museli politici, kteří se od roku 1999 na radnici vystřídali, chtít. To by se museli také zeptat lidí, co oni chtějí, ale tak to bohužel nefunguje. Jinak by totiž už dávno byla zpracovaná studie nejen této lokality, ale i třeba jiného vhodného místa pro nové letní kino, které už by dnes mohlo sloužit opět Karlovarákům.

Deset let omílat konstatování, že se v této lokalitě kino neplánuje, je jen ubohou výmluvou, která Karlovaráky nepřesvědčí.

A co se týče provozních nákladů, nic není tak horké. Příkladem, jak se dá mrhat s penězi na oblast karlovarské kultury, je řešení otázky v kině Čas, kde statisíce lítají do luftu a všechno je v pořádku.