Ti, kteří si ještě pamatují studia za socialismu, dobře vědí, že rychlostudium bylo jednou z výsad tohoto bývalého režimu. Strana vybrala spolehlivé a nadějné policejní a údernické kádry a umožnila jim vystudovat v jepičím čase. Na gymnaziích se tito vyvolení, ve studentském žargonu zvaní rychlokvašky, zdrželi pouze rok a hned poté nastupovali na vysoké školy. A že by tady skutečně dřeli například práva? Zapomeňte. Rozhodnutím strany se z nich stávali doktoři práv a universitní kapacity v jiných oborech. Jenom ten titul, kterým poté ozdobili své jméno, byl tak trochu divný. RSDr.

To, co se dnes děje například na plzeňských právech, je tedy opakováním zažitého modelu, o němž se po revoluci mnozí naivně domnívali, že podobným stranickým praktikám odzvonilo. Že bychom se tak hluboce mýlili?