Císařské lázně bývaly chloubou Karlových Varů. Tento architektonický skvost byl na zakázku města postaven během dvou let v letech 1893 až 1895. Po sto patnácti letech byla tato nesmírně cenná budova Karlovým Varům na obtíž, a protože si s ní nevěděly rady, darovaly ji Karlovarskému kraji. Dědictví nedědictví.

Kraj ale od města obdržel danajský dar, protože si s budovou nevěděl rady také. Proto se opět spojil s Karlovými Vary a s nimi zakládá Sdružení pro obnovu Císařských lázní. Jak příznačné.

Po vodní lázni budou Císařské lázně důkladnou obnovu skutečně potřebovat. A do toho všeho právě v této době Ministerstvo kultury jedná o prohlášení těchto lázní za národní kulturní památku.

Není třeba hledat viníka ničivé vodní spouště. Je totiž znám. Kterékoliv vedení města mohlo už dávno Císařské lázně zprovoznit, nebo s nimi alespoň něco udělat. Místo toho politici jenom mluvili a budova chátrala. Mluví dál a Císařské lázně se postupně sunou k zemi. Jako Národní dům, který na opravu čeká stejně dlouho. Bylo to dědictví, o které se neumíme starat. Teď je to ostuda, Kurvahošigutentag.