S velkým zaujetím sleduji vývoj situace v Karlovarském symfonickém orchestru a není mi z toho úplně nejlépe. Opoziční zastupitelé po nocích hledají materiály, pídí se po tom jak to všechno dopadne (samozřejmě ve svém volnu a zadarmo) a ti, kteří by se měli nejvíc zajímat o stav orchestru pouze lamentují o problémech zřejmě slyšet nechtějí a myslí, že vše je úplně v pořádku.

Věřím, že náměstkyně Dagmar Laubová má zájem situaci řešit a rozumí této problematice, ale jde o to, kdy se to řešit začne. Sezona v plném proudu, MFF se blíží a KSO působí spíše než jako umělecké těleso jako parta dělníků, jimž nevoní jejich mistr. Pokud má vše směřovat k likvidaci a rozhádání tělesa, tak je to na velmi úspěšné cestě. Pan ředitel Vikor sice navrhuje různá řešení, ale nevím zda jsou pro všechny srozumitelná a zda budou účinná.

Další nezodpovězenou otázkou zůstává, za kým ředitel stojí. Zda za hudebníky, nebo za magistrátem. Možná jsou to jen plané obavy, ale je dobře, že se i veřejnost o tuto problematiku zajímá.

Ještě je jedna možnost. Pan Vikor rozpoutal humbuk kolem KSO jako cestu ke zviditelnění. A nebo by mohl pan ředitel manažersky založit orchestr přímo z vedení města. Nebo je to skutečně tak, že hudebníci se bojí ztratit své výhody a poklid a bojí se pořádku?

Možností je hodně, každý má svou pravdu, tak mě jen napadá nepodstatná věc. Kde zůstala hudba?