Meandr Rolavy byl krásný, velmi dobře řešený a většinu Karlovaráků i mě skutečně okouzlil. Ovšem pouze na papíře. Kdyby se toto dílo alespoň zdálky přiblížilo těmto plánům, nikdo by nemohl říct ani popel. Finální podoba parku s dětskými prolézačkami, in–line dráhou a plážovými hřišti je ale skutečně tristní.

Pokud se smíříme s vodou, která je zde všude a zřejmě nikdy nezmizí, pak se střepy, které jsou snad na každém milimetru, ne. Magistrát je chce ručně vysbírat, ale to by si sem úředníci museli přestěhovat kanceláře a po zbytek roku nic jiného nedělat. Protože když zaprší, pak odpočinkové střepiště je tady opět. Ten, kdo bosou nohou přejde meandr Ohře, by měl získat plaketu za odvahu od primátora Karlových Varů.

K tomu všemu v celém areálu chybějí lavičky, takže brusle si nazouváte na travnatém drnu a jaksi se zapomnělo na parkoviště. A opalovací mola? Když budete velmi vnímaví, tak je objevíte, ale slunit se na nich nebudete. Jsou sice u řeky a mezi stromy, ale slunce sem svítí pouze v podvečer.

Měl to být krásný odpočinkový a sportovní areál. Není. Padesát milionů jsme utopili v bažině.