Český venkov prohrál svůj boj s agrárníky. Tak to aspoň konstatuje místopředseda státního programu pro obnovu venkova Radan Večerka (SZ) ze Stružné na Karlovarsku. Mezi venkovem, kam je třeba přiřadit veškeré obce a menší města pod deset tisíc obyvatel, a agrárníky, tedy zemědělskými firmami a subjekty, je v oblasti dotační politiky propastný rozdíl.
„Zatímco na celou množinu venkova připadají z evropských peněz necelá čtyři procenta, zemědělské projekty, přesněji agrárníci, dostávají 96 procent. Rozdíl je tedy opravdu propastný,“ vysvětluje na číslech Radan Večerka a pokračuje: „Jako přímý účastník jednání o programu mohu pouze konstatovat, že venkov prohrál v boji s agrárním lobbismem. Není se příliš co divit, venkov své zástupce na ministerstvu zemědělství nemá, agrární lobbisté ano. V šestatřicetičlenném monitorovacím výboru jsem jediný člen za venkov, agrárníci mají zbytek.“
Další špatnou zprávou pro venkov na Karlovarsku a Ústecku je podle Večerky konečné znění Regionálního operačního programu. Ten je koncipován do čtyř prioritních os. Města, venkov, doprava, cestovní ruch. Druhá prioritní osa, tedy venkov, dostává pouze 4,36 procenta při rozdělování peněz z ROP.
„Ve venkovských obcích do 2 tisíc obyvatel žije v České republice více než 25 procent lidí. Finanční přísun z Evropských fondů přitom představuje pouhá čtyři procenta,“ doplňuje Radan Večerka.
Ve městech jsou agentury, často placené ze státních peněz, které pracují na přípravě projektů, nutných k žádostem. Na venkově nejsou a navíc objem financí není tak zajímavý, aby se jim tam vyplatilo pracovat. Neangažují je příliš ani radnice, protože šance na evropské peníze je tak malá, že se to prostě nevyplatí.
Takhle to například dopadlo na Žluticku ve Veselově, kde dodnes nemají vodovodní síť a kde se každé sušší léto potýkají s nedostatkem vody. Investice je to tak velká, že žlutická radnice nemá šanci to zvládnout bez masivní podpory státu, či lépe Evropy. Peníze odtud však čekat také nemohou. Nevejdou se do ´tabulek´.
