Krize, hádky, demonstrace, žaloby, petice. To vše provází současnou situaci v Karlovarském symfonickém orchestru. Většina těchto nepříjemných věcí má společného jmenovatele. Kritizovaný je současný ředitel karlovarského orchestru Zdeněk Vikor. Ten odpověděl na otázky, jak vidí aktuální situaci a jestli je na kritice lidí něco pravdy.

Karlovarský symfonický orchestr nyní řeší řadu problémů. Jak vidíte situaci vy?
Museli jsme projít změnou podle nového organizačního řádu a vyrovnat se s poníženým rozpočtem. To pro mě jako pro ředitele přineslo řadu starostí. Nechtěl jsem nikoho kvůli poníženým penězům propouštět, proto jsem dal nabídku snížit pracovní poměry. Ani bych si neuměl představit, že KSO hraje v méně lidech, protože chceme udržet kvalitu a také se symfonické skladby nedají hrát přesvědčivě v malém počtu hudebníků. Jinak postup snížení pracovního poměru není nic nového, v podobných přívadech se to praktikuje zcela normálně.

Funguje prodej abonentních vstupenek? Neobáváte se, že šumy a hádky kolem orchestru přinesou snížený zájem lidí o návštěvu koncertů?
Prodej abonentních vstupenek byl od poloviny do konce června. Vzhledem k neblahé situaci musím konstatovat, že jsme přišli o padesát předplatitelů. Podobně to pocítila také filharmonie, kdy po těch sporech, co tam nastaly, také odcházeli předplatitelé. Lidé chtějí kvalitu, servis, a ne cítit na koncertě nervozitu a napětí mezi hudebníky.

V dobách za minulého vedení se hodně kritizovalo, že orchestr by mohl více jezdit do zahraničí. Chcete v tomto případě něco změnit?
Určitě se snažím, aby orchestr mohl fungovat i v zahraničí. Vše se ovšem nasmlouvává rok dopředu. Měl jsem už ale několik jednání a vypadá to velmi nadějně se zhruba týdenní šňůrou po Německu.

Jsou na vás podány žaloby. Čím si to vysvětlujete? Je to proto, že v orchestru působíte jako hudebník, nebo v tom, že děláte organizační změny?
Organizační změny byly nutné a musel jsem je udělat. Z toho právě podle mě pramení zmíněné žaloby, které jsou celkem čtyři, a také spousty ošklivých a hrubých dopisů, které dostávám. V orchestru prostě je několik lidí, kteří mi házejí klacky pod nohy. Líbí se jim zastaralé mechanismy v orchestru a nechápou, že doba je jinde a orchestr nemůže fungovat zastaralým a totalitním způsobem. V KSO se před spoustou let zastavil čas a některým lidem to bohužel vyhovuje. Některé věci a výhody, na které byli muzikanti zvyklí, už si prostě dovolit nemůžeme. Pravidelně proto jednám s odboráři a také pracuji na koncepci, jak naložit se dvěma miliony korun, které nám město zpětně vrací do rozpočtu. Kdyby bylo méně zlých dopisů a podobných starostí, tak by bylo mnohem více času na důležitější věci, které je potřeba vyřešit.

Nestalo se vám někdy, že byste uvažoval o rezignaci na post ředitele? Musí být náročné pracovat s vědomím, že vás někteří lidé kritizují a nemají rádi.
O tom jsem zatím neuvažoval. Jsem buldočí povaha a mám v sobě silnou osobnost, která se nechce vzdávat. Proto se budu snažit, aby orchestr fungoval normálně dál, přinášel našim posluchačům radost a byl hlavně o hudbě. Jsme hudebníci, tak bychom měli hlavně hrát pro posluchače a radost z hudby. Mým krédem je, že kapitán opouští loď jako poslední.