Totální argumentační salto předvádí nyní radnice k výstavbě třech apartmánů v Moravské ulici, v lokalitě Hálkův vrch. Podle vyjádření odboru architektury a územního rozvoje z roku 2003 je zdejší záměr výstavby problematický, protože předmětná plocha má charakter veřejné zeleně a podle obecně závazné vyhlášky jsou tyto plochy nezastavitelné.

„Umístění projektovaných domů a další zahušťování této lokality by bylo nad rámec urbanistické únosnosti. Plocha má nepostradatelný potenciál jako veřejná zeleň. Křižovatka Moravská a Libušina má špatné dopravní parametry a po dostavbě plánovaných domů by se stala dopravně nepřehlednou,“ odmítl v roce 2003 podpořit výstavbu na Hálkově vrchu architekt magistrátu Ilja Richtr.

Závěr? Podle tehdejšího názoru magistrátu je vhodné tuto lokalitu ponechat jako volný prostor a zachovat zde veřejnou zeleň, která je obsažena v koncepci urbanistické studie památkové zóny. „Doporučujeme tento prostor dále nezastavovat,“ stojí ve vyjádření magistrátu k projektové studii v roce 2003.

V roce 2010 už ale toto stanovisko neplatí a magistrát výstavbu domů v této lokalitě podporuje.

„Vedle jednoznačnosti tehdejšího stanoviska a následného obratu o 180 stupňů ke stanovisku dnešnímu je pozoruhodné, že tehdejší i dnešní argumentaci prezentoval architekt Ilja Richtr. Tehdy v přiloženém vyjádření, nyní nejdříve na veřejném projednání, a posléze se stejná argumentace objevuje i v oficiálních vyjádřeních vedení magistrátu města. Zůstává pro mne záhadou, z jakých důvodů a pohnutek se tehdejší racionální a věcná argumentace převrátila do prosazování mohutné zástavby odporující jednak ustanovením platného územního plánu a podle mého názoru i zdravému rozumu. Navíc podotýkám, že tehdejší záporné stanovisko se týkalo objektu o čtyřech nadzemních podlažích, dnes je projednáván objekt již o šesti podlažích,“ uvedl zastupitel Petr Kulhánek (KOA).

Ilja Richtr se odmítl k problému vyjádřit. „Nebudu to komentovat,“ sdělil.

„V roce 2002 se posuzoval samostatný pozemek. Hálkův vrch jako takový byl vždy určen k dostavbě. Na základě požadavku na zástavbu území požadoval úřad územního plánování zpracovat územní studii na celé území s tím, že tato studie ověří možnou zástavbu, a podmínkou bylo vytvoření veřejného prostoru, do kterého by se soustředila zeleň a zároveň by tento prostor sloužil i jako odpočinkový. Předmětná studie měla řešit i případnou změnu vlastnických vztahů vzhledem k definování tohoto prostoru,“ uvedla Renata Hybnerová z karlovarského magistrátu.