Co nejblíže, co nejvýše a co nejluxusněji. To je zřejmě krédem zahraničních investorů, kteří v Karlových Varech i přes současnou ekonomickou krizi pokračují v masivní výstavbě luxusních rezidencí.

Nyní je v územním řízení výstavba dvou bytových domů v Moravské ulici. Tato lokalita nad kostelem svaté Maří Magdaleny má nejblíže do centra lázeňské zóny, domy mají být pětipatrové s podkrovím a kvůli lukrativní poloze zřejmě budou i v nejvyšší cenové kategorii.

Postavit je chce společnost Panorama KV Andreye Kondrashova, jejímiž společníky jsou firmy Litprom a Metronom – Group. Jednatelem Litpromu je Lilia Bakaleynik z Moskvy a jednatelem společnosti Metronom – Group je Alexander Peysakhov také z Moskvy.

Domy mají vyrůst na pozemcích se vzrostlými stromy mezi ulicemi Moravská a Libušina a proti tomu protestují lidé i někteří zastupitelé. „Jeden z domů stojí na pozemku, který je v katastru nemovitostí veden jako zeleň – ostatní plocha a je stále ve vlastnictví města Karlovy Vary. Jak plyne z dikce platného územního plánu, měla by být tato plocha ve smíšeném lázeňském území nezastavitelná,“ zdůraznil zastupitel Petr Kulhánek (KOA).

Podle článku 32 územního plánu je nepřípustné zastavovat plochy kvalitní nebo veřejné zeleně menší než pět tisíc metrů čtverečných. Parcely pro výstavbu dvou domů jsou menší než dva tisíce metrů čtverečných.

Magistrát je jiného názoru.

„Toto území je dle územního plánu zastavitelné, zastavěné bylo i v minulosti. To potvrdilo i stanovisko památkářů magistrátu města, kteří naopak připustili daleko intenzivnější zástavbu. Město však chce v dotčené oblasti, která zahrnuje i lokalitu Hálkův vrch, zachovat zastoupení zeleně, ovšem zeleně funkční, odpovídající lázeňské povaze lokality, vzdálené jen několik desítek metrů od Vřídla. Zeleň by tedy měla být udržovaná, veřejně přístupná, parkového typu, nikoliv divoký nepřístupný a nevyužívaný svah vzniklý na místě proluky po dřívější zástavbě. Ten z funkčního hlediska nepřináší městu a jeho obyvatelům žádný zvláštní užitek. Na tuto lokalitu byla zpracována urbanistická studie využití území,“ uvedl Jan Kopál, mluvčí magistrátu.

Jeden z pozemků je podle Kopála skutečně v majetku města, nicméně byl zájemci o výstavbu pronajat. „A to za účelem zpracování uvedené územní studie a následně výstavby,“ doplnil mluvčí Kopál.

Zastupitel Kulhánek ale trvá na svém. „S tímto stanoviskem nemohu souhlasit. V první řadě se musím řídit platným územním plánem, který v tomto případě hovoří jednoznačně. Výklad použitý stavebním úřadem je tendenční a nemá oporu v platném územním plánu,“ oponuje Petr Kulhánek.

Kulhánek souhlasí se zachováním funkční zeleně, ovšem nejen ta ale má v lázeňském území místo. „Byť se jedná o svahovitý terén, nelze se ztotožnit s tím, že není udržovaný, zejména pak právě pozemek 161/1 vedený jako zeleň, který paradoxně není udržován městem, ale sousedícím soukromým subjektem. Navíc právě tento druh zeleně plní nezastupitelnou funkci v tomto území zachovávající vzdušný ráz této cenné lokality tak, aby se celý prostor nestal stísněným, tmavým a přeplněným,“ zdůraznil zastupitel, podle něhož je první na řadě dikce závazné normy. „Nelze u případů tohoto typu uplatnit „individuální“ přístup, jak to také zaznělo na veřejném projednání ze strany města,“ dodal Kulhánek.

Podle mluvčího Kopála už město obdrželo petici na zachování zeleně v uvedených lokalitách a lidé by měli obdržet odpověď, že v lokalitě je zachován dostatečný podíl zeleně, i přes záměry výstavby.