Vzácný relikviář svatého Maura v Bečově nad Teplou je zřejmě nejcennější českou památkou po korunovačních klenotech. A přitom chybělo málo a zůstal na věky ukrytý pod vrstvami hlíny. Jako z filmu…

K objevení relikviáře se váže příběh, který jako by vypadl z filmů o Jamesi Bondovi nebo Indiana Jonesovi. Dramatický scénář začíná na sklonku války. Rodina Beaufortů, která kolaborovala s nacistickým režimem a musí kvůli tomu uprchnout z Československa, ukrývá svou vzácnou rodinnou památku hluboko pod zem. Zde příběh končí, aby o čtyřicet let později mohly události nabrat rychlý spád.

Šlechtický rod totiž v roce 1984 pověřil amerického hledače pokladů Danny Douglase, aby relikviář získal zpět. Díky tomu také Češi památku znovu objeví.

„Na ambasádu ve Vídni přišel pan Danny Douglas a nabídl odkoupení jakési věci asi za 250 tisíc dolarů s tím, že onu věc sám označí, sám zajistí vyzvednutí. Bez něho by prý tehdejší Československo onu věc těžko našlo,“ říká v dokumentu natočeném Českou televizí s názvem Hon na svatého Maura kriminalista František Maryška (na snímku níže při setkání s Dannym Douglasem na zámku v Bečově v roce 2005).

Američan už podobný obchod uskutečnil například s Francií, proto ministerstvo kultury na nezvyklou nabídku kývlo. Kriminalisté však zároveň začali pátrat po neznámém předmětu, o kterém zpočátku nevěděli vůbec nic. Při vyjednávání Douglas neprozřetelně prozradil přibližnou velikost předmětu i to, že se nachází 100 až 150 kilometrů od Norimberka. Poté policisté objevili zmínku o relikviáři svatého Maura na Bečově a začali na zámku hledat s detektorem kovu.

Jejich tušení bylo správné, 5. listopadu 1985 objevili v hradní kapli poškozený relikviář spolu s několika lahvemi archivního vína. Cenný poklad zůstal v rukou státu a Douglas tak o výhodný obchod přišel.

Truhla s drahokamy

Relikviář pochází z Belgie, kde vznikl počátkem 13. století na objednávku tamního benediktinského kláštera. Ten ho pořídil na ostatky svatého Maura, svatého Timoteje, svatého Apolináře a sv. Jana Křtitele. Jde asi o metr a půl dlouhou dřevěnou truhlu, bohatě zdobenou pozlacenými reliéfy, soškami a nejrůznějšími drahými kameny.

Některé z nich přitom pocházejí už ze starověku a lze na nich nalézt i starověké rytiny. „Materiální a historickou cenu relikviáře prakticky nejde vyčíslit,“ říká kunsthistorik Jan Royt s tím, že s podobnými předměty se zkrátka neobchoduje. V 19. století vzácnou památku koupil rod Beaufortů, tehdejší vlastníci Bečova.

Jedenáct let oprav

Relikviář byl však těžce poškozený a truhlu bylo nutné rozložit na tisíce kousků. „Opravy celkově přišly na více než dvanáct milionů korun,“ říká v dokumentu Hon na svatého Maura bečovský kastelán Tomáš Wizovský.

Restaurátoři však začali s opravami v roce 1991 a poslední práce dokončili až v roce 2002. Od té doby si také vzácný unikát mohou prohlédnout návštěvníci bečovského zámku.

Douglas se do Bečova přijel podívat před pěti lety, přičemž přítomné šokoval tvrzením, že vzácný relikviář nebyl poslední cenností zakopanou v okolí zámku. Také Royt si myslí, že v Česku mohou na objevení čekat i další poklady zmizelé za války. „Stále se hledá například známá Jantarová komnata nebo Toruňská madona,“ naznačuje kunsthistorik.

Pokud se na západ Čech chystáte, Bečov nevynechejte. O jeho významu svědčí i to, že získal titul Europa Nostra, což je jakýsi Oscar mezi památkami.