Cena Učené společnosti České republiky pro pedagogy pro rok 2009 má svého majitele. Jako první středoškolský pedagog v historii ji získal RNDr. Vladimír Vít, chemikář a biolog ostrovského gymnázia.

„Udělali jsme databázi úspěchů studentů středních škol v nejrůznějších českých i mezinárodních soutěžích. Z výčtu úspěchů ostrovského gymnázia jsme usoudili, že za nimi musí stát vynikající pedagog,“ vysvětlila Helena Illnerová, předsedkyně Rady Učené společnosti. „Udělovat cenu i středoškolským pedagogům jsme se rozhodli až letos. Vladimír Vít je tak jejím stoprocentně prvním nositelem,“ doplnila Illnerová.

„Je naprosto zřejmé, že bez nadšených mladých lidí a bez jejich nadšených pedagogů se naše společnost nemůže pohnout dopředu,“ vysvětlila předsedkyně rady pohnutky, proč při udělování ceny Učená společnost „slezla z akademických výšin“.

A co na to sám oceněný? „Po získání vysokoškolského diplomu a akademického titulu je to pro mě třetí nejvyšší ocenění, jakého jsem v životě dosáhl,“ odpověděl na otázku, jaké jsou jeho první dojmy po pondělním převzetí ceny, Vladimír Vít.

Za dobu působení na ostrovském gymnáziu jste vychoval spoustu nadějných chemiků a biologů. Je těžké najít mezi studenty ty, kteří mají pro tyto obory vlohy?
Na ostrovském gymnáziu „kroutím“ už dvacátý třetí rok. Podle mého soudu není až tak obtížné hledat talenty. Studenti jsou tak motivovaní, že si cestu do mého kabinetu najdou, a společně pak jejich vlohy rozvíjíme.
Je fakt, že třeba Evu Pluhařovou, všestranně nadanou dívku, jsem se snažil přesvědčit o tom, že její talent má mířit právě tímto směrem. To byl možná jediný případ, kdy jsem na studenta vysloveně apeloval. Podařilo se mi ji přesvědčit, aby se chemii věnovala i nadále. Dnes je špičkovou studentkou, a věřím, že bude i špičkovou vědkyní.

Jak jste se vlastně k chemii a biologii dostal vy?
Na gymnáziu. Tam jsem měl mnohem raději biologii, protože jsme na ni měli lepší pedagožku. Chemii považuji za nedílnou součást biologie, takže jsem si ji vzal jako jakýsi přívažek. Na vysoké škole se to úplně obrátilo. Tam jsem se chytil chemie.

Byly už za vašich středoškolských studií nejrůznější chemické či biologické olympiády?
Byly, ale kvůli pedagožkám jsem se k nim bohužel nedostal. Jednoduše jsem o nich nevěděl, a dodnes toho lituji. Mohl jsem být dnes mnohem dál. Právě to chci nahradit svým studentům.

Kolik máte v současné době ve třídách „nadějí“?
Je těžké říci, kolik mám nadějí. Chytrých studentů je tu spousta. Chytří jsou tady potencionálně všichni. Ale oborově jsou v každé třídě dva až tři nadějní studenti.

Myslíte si, že z ostrovské líhně povstane někdy ještě takový fenomén, jakým je už zmiňovaná Eva Pluhařová?
Těžko odhadnout. Eva je skutečně fenomén, který v sobě nakumuloval všechno. Od přirozeného nadání přes pokoru po úžasnou pracovitost. Při současné nabídce společnosti je těžké přesvědčit studenty, aby se oboru věnovali tak plně, jako ona. Na vaši otázku proto odpovím takto: jsem spíše skeptický.

Jakou vidíte budoucnost těchto dvou oborů? Dá se třeba v chemii objevovat ještě něco nového?
No samozřejmě! Na to byste se mohl zeptat Evy Pluhařové! V současné době je fyzikální chemie na úrovni molekulového modelování. To je hit současnosti. Kvantově mechanickými výpočty se dá předpovědět prakticky všechno. Jenom to chce dodělat potřebný software. Celý technologický proces by se pak dal připravit na počítači. A na základě optimalizovaných podmínek se dá řídit celá syntéza, organická, anorganická… Jakákoliv! To má obrovitou budoucnost. Řekl bych, že potenciální nositelé Nobelovy ceny vzejdou právě z tohoto oboru.

Takže jakýsi kámen mudrců?
To nevím! Spíš obrovitá a strašná nádeničina a řehole.