Omylem mě tehdy přizvali, abych konferoval nějaký festival dokumentárního filmu v Sokolově, a ta dáma, co mě tam zvala, mě pořád upozorňovala, abych „něco“ neřekl… Pamatuji se, že se promítal dokument z šedesátých let o Praze a Kafkovi. Druhý den, tedy osmnáctého, přišli citově nalomení studenti z masakru, který se udál v Praze, a já to vnímal, že to komunista zase zmlátí, pozavírá a že to skončí jako doposud vždycky stejně. Netušil jsem, že to bolševik takhle zabalí…

Včera jsem byl se psy nasát přicházející zimní atmosféru. Pak jsem se učil zákon týkající se Správního řádu z roku 2002, který jsem mimochodem schvaloval. Není špatný, ale má zhruba 180 paragrafů a myslím, že by jich mohlo být o čtyřicet méně. Budu z něj dělat zkoušku v Benešově na Institutu veřejné správy. Večer mě ještě čeká, jako každé pondělí, v Sokolově fotbálek.