Dvaadvacet lidí, kterým soud vyměřil trest v podobě veřejně prospěšných prací, vrátili strážníci karlovarské městské policie s návrhem na přeměnu trestu. Těm, kteří neplní soudem stanovenou formu pokání, přitom hrozí až 200 dní vězení.

„Každé dvě neodpracované hodiny se totiž mění v jeden den odnětí svobody. Maximální sazba této formy trestu je přitom 400 hodin veřejně prospěšných prací,“ vysvětlil jednoduchou matematiku Marcel Vlasák, velitel karlovarské městské policie.

S jeho zkušeností si nejlépe zadané úkoly plní ti, kteří dostanou trest do 150 hodin prací. „Ten dokončí přibližně polovina potrestaných. 300 hodin splní trest asi 20 procent lidí a za dobu, kdymáměstská policie tyto formy převýchovy v dikci, zatím nikdo nesplnil trest přesahující 300 hodin,“ konstatoval Vlasák.

Strážníci se přitom striktně drží hesla „Třikrát a dost“. V praxi to znamená, že pokud třikrát nenastoupí bez řádné omluvy do práce, dává strážník, který má tuto problematiku na starosti, podnět k Probační a mediační službě k přeměně výkonu trestu.

Přesto za první čtyři měsíce odvedli potrestaní v ulicích Karlových Varů pořádný kus práce.

„Za tu dobu jsme řešili 274 nahlášených skládek. Nešlo ovšem jenom o klasické černé skládky, ale také například o nepořádek kolem popelnic či laviček v parcích. 230 z nich se podařilo neprodleně odstranit. Potrestaní na tom strávili 1922 pracovních hodin,“ upřesnil Vlasák.

„Sestavili jsme si takový žebříček míst v Karlových Varech, kde se nejčastěji potýkáme s odpadky odloženými mimo povolená místa. Jednoznačně vede Stará Role. Na druhém místě jsou Drahovice, na třetím pak Rybáře. Do budoucna se chceme více zaměřit i na majitele jednotlivých pozemků, kde černé skládky vznikají,“ dodal Marcel Vlasák.

Petr Kozohorský

Prospěšné práce opravdu plní jen polovina odsouzených

Ročně je v České republice k obecně prospěšným pracím odsouzeno kolem třinácti tisíc lidí. V loňském roce bylo tímto způsobem potrestáno jedenáct procent všech trestných činů. Svůj trest však opravdu vykonává pouhá polovina takto odsouzených osob.

„V současné době plní obecně prospěšné práce padesát až šedesát procent klientů. To číslo není příliš vysoké. Je to tak proto, že soudy často obecně prospěšné práce uloží i nevhodným osobám – řada z nich je trestána už poněkolikáté a o tento druh trestu ve většině případů nemají zájem. Soudci také občas uloží obecně prospěšné práce handicapovaným osobám, které je vykonávat nemohou,“ říká Eva Hošková z Probační a mediační služby, která na výkon obecně prospěšných prací dohlíží.

Dodává, že v současnosti se připravuje analýza pro ministerstvo spravedlnosti, která má být východiskem pro zlepšení celé situace.

Soud může v současné době uložit dospělému trest od padesáti do čtyř set hodin veřejně prospěšných prací. Mladiství však mohou dostat trest maximálně ve výši dvou set hodin.

Tento alternativní trest bývá ukládán pouze za lehčí trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let.

Výhodou obecně prospěšných prací je, že člověku neberou jeho svobodu, a může tak i při výkonu trestu být ve styku s rodinou a přáteli. Nevypadne tak ze svého sociálního zázemí.

Navíc po odpracování určených hodin se trest vymaže z trestního rejstříku, člověk má tedy větší šanci uplatnit se na trhu práce.

Zdena Dvořáková