Jak vzpomíná na vládu jedné strany před rokem 1989 jeden z protagonistů vzdoru proti KSČM a senátor Jan Horník? Co si myslí o současných zvratech, kdy v krajské vládě poprvé po devatenácti ltech zasednou s ČSSD komunisté? I na to jsme jej zeptali:

Jak vzpomínáte na sametovou revoluci? A na dobu před sametem?
Před více než devatenácti lety většina nás starších v reálu zažívala vládu jedné strany. To, že jsme byli ovládáni lidmi, kteří vlastnili rudou partajní knížku KSČ, znamenalo mlčet a zase jen mlčet. K tomu jsme byli předurčeni a to se od nás očekávalo. A tak raději většina mlčela, protože pokud v sobě někdo našel odvahu odporovat, měl jednu jistotu, že si na něj a jeho rodinu KSČ a její přisluhovači důkladně posvítí a v tom lepším případě jim velmi znepříjemní život.

Dnešní mladí lidé si téměř myslí, že sametová revoluce byla věcí seniorů. Nemrzí vás to?
Chtějme na dnešní generaci dvacetiletých a třicetiletých, aby pochopili, že například i odmítnutí vstupu do KSČ byl mnohdy hrdinský čin. Podívají se na vás pohledem člověka z jiné planety. Kolikrát jsme si už museli vyslechnout: „Táto, mámo, je jiná doba, co nám to tady vlastně říkáte?“. S úsměvem ještě někteří dodávají: „Vraťte se do hrobu.“ Je časový úsek devatenácti let hodně nebo málo? Určitě dost jako základ pro cíle budoucí, ale hrozně málo pro ztrátu paměti.

Jak vnímáte krajskou koalici, v níž poprvé po sametu zasednou komunisté?
Právě takhle. Jako velkou hrozbu návratu starých pořádků a to nejenom pro nás, kteří bychom v tom ještě „uměli“ přežívat, ale zejména pro naše děti a dnes už i jejich děti. Mnohým současným politikům nedělá problém, aby pro ukojení svých osobních chtíčů a ambicí obětovali naši demokratickou a nekomunistickou budoucnost. A tak došlo k tomu, že před pěti lety byl prezident republiky zvolen hlasy komunistů (určitě ne zadarmo, v politice se za vše platí) a i v Poslanecké sněmovně již máme místopředsedu za KSČM. Mnozí z nás zírají a naše děti jsou, řečeno jejich žargonem, „mimo mísu“. Ti totiž ani netuší, čeho jsou z historického pohledu vzato účastni.
A čeho jsme se to dočkali u nás, na západě Čech? Po dlouhých letech nám zase budou vládnout komunisté a to bez morální očisty a se stejnými marxisticko-leninskými ideály, jako tomu bylo tehdy. Zrovna v Karlových Varech, kde se již 20. listopadu 1989 u Hlavní pošty demonstrovalo, zatímco v blízké Plzni, dalekém Brně a slovenské Bratislavě většinou občané ještě ani nevěděli, co se v Praze děje. Počínaje dopolednem 18. listopadu 1989 už podepisovali první odvážlivci petici s názvem „Prohlášení občanů Karlovarska“, na níž mimo jiné požadovali konec vlády jedné strany.

Vy toto prohlášení vlastníte?
Jako dnes již historicky zajímavý dokument jsem jej chtěl příští rok, u příležitosti 20. výročí Sametové revoluce poskytnout regionálním historikům. Teď již — s troškou nadsázky — váhám. Co když se zase začne kádrovat? Co když se identifikovatelné podpisy pod peticí stanou pro naše děti a jejich děti velkým problémem a budou pykat za něco, na čem se nepodílely a o čem nechtěly, jako dávno překonaném, nic vědět?

Skutečně máte tyto obavy?
Po roce 89 mnozí komunisté, a to nejen na Karlovarsku, převlékli kabát a bez problémů se integrovali do pravicového politického spektra. A než se ostatní rozkoukali, už třímali otěže ve svých rukou. To, co se naučili v KSČ, začali praktikovat i ve své nové straně. Pravda, klientelizmus a s ním spojenou korupci dotáhli do dokonalosti, o které neměli komunisté svého času ani tuchy. Při porcování medvěda mlaskali tak, že to nemohlo zůstat bez odezvy. Za tuto aroganci moci jim teď byl vystaven nezpochybnitelný účet.

Nejste přece jenom poněkud skeptický a k mladým lidem až příliš nedůvěřivý?
Pokud si z toho tato strana nevezme ponaučení, nezbaví se těch, kteří tento stav způsobili (tím není myšleno, že obsadí teplá místečka ve státní správě nebo té v Bruselu — tudy cesta sebereflexe a očisty rozhodně nevede). Musíme počítat s tím, že naše děti a jejich děti bez historických zkušeností budou říkat: „Vždyť ti komunisti nejsou tak špatní“. A když svůj názor budou opírat o nekontroverzní vystupování jednotlivých členů KSČM, tak chtě nechtě nabudou dojmu, že ta KSČM je vlastně dobrá volba. Pak už bude pozdě na vysvětlování, že její program a politické teze stojí na základech zrůdné ideologie, která po sobě zanechala mnoho lidské bolesti a utrpení.
Kdo nerespektuje historii a kdo v ní nehledá ponaučení, nemusí již nikdy dostat druhou šanci. Další „Sametová revoluce“ už nemusí vůbec přijít a když, už nemusí být tak sametová.