Ve volbách do Evropského parlamentu naprosto propadla, ačkoliv právě za zelené se postavily výrazné osobnosti české kulturní a politické sféry. My jsme se proto Radana Večerky, tajemníka Strany zelených, zeptali:

Předseda Martin Bursík rezignoval. Jde o prázdné gesto po prohraných volbách, nebo o zásadového politika, který splnil svůj slib?
Rozhodně nejde o prázdné gesto, ani o „útěk z boje“. Martin prostě jen udělal něco, co v české politice není zvykem, ale co je obvyklé v politice na západ od našich hranic. Převzal plnou odpovědnost za neúspěch strany, kterou vedl. On byl předseda strany, tedy měl tu odpovědnost nejvyšší. Podle mě svým odstoupením z funkce ukázal svoji vysokou politickou kulturu a formát, který je v našem „politickém rybníčku“ výjimkou. Martin přestal být předsedou, ne členem Strany zelených. Už v tuto chvíli přemýšlí o tom, jak nejlépe pomoci zelené politice v dalších volbách. Myslím, že jeho další role bude významná a opět rozhodující.

Čím si vysvětlujete propad zelených v eurovolbách? Kde byly zásadní chyby ve volební kampani? V jiných státech Evropy zelení naopak bodovali, proč taková prohra v ČR?
Na kampaň jsme měli minimálně peněz. Oslovovali jsme voliče především kontaktní kampaní a internetem. Naši kampaň však přebily větší strany. Občanská společnost a mladí lidé, na které jsme kampaň cílili, k volbám nepřišli, protože jsme nedokázali prosadit pozitivní volbu zeleného, proevropského programu. Ti, co přece jen přišli, volili pod dojmem „vajíčkyády“ negativně – proti Paroubkovi – tedy i ODS.
Ještě jeden důvod prohry. Nedokázali jsme se v očích veřejnosti jednoznačně oddělit od odpadlíků a přeběhlic. Kampaň Zubové byla za několik desítek milionů, neměla však jiný cíl než poškodit SZ. To se jim podařilo. SZ je sice od jejich vyloučení názorově jednotná, ale tyto finančně náročné kampaně to dokázaly mediálně zvrátit.
Úspěch zelených především v západní Evropě je pro nás příslibem a nadějí do budoucnosti. Prostě je jasně vidět, že zelená politika si už své stálé místo v myslích lidí našla a je i v Čechách nosným tématem.

Kdo by se měl podle vás stát novým předsedou? Ondřej Liška?
Ondřej jako první místopředseda strany povede SZ do příštího sjezdu. Ten bude co nejdříve, ale určitě až po podzimních volbách. Kdo bude příštím předsedou? Já doufám, že Martin Bursík.

S jakým potenciálem půjdou zelení do parlamentních voleb na podzim? Neobáváte se toho, že tato strana jakoby vyšla z módy?
S tím, že se pokusíme přesvědčit voliče o tom, že když se do Sněmovny dostane pouze ODS, ČSSD, KSČM a KDU, tak bude politická nestabilita v ČR pokračovat i nadále. Nemáme prostě v ČR většinový systém. Do středu Evropy se ani nehodí – je to výsada především anglosaských zemí. Nemůžeme se tedy omezit na střídání dvou velkých stran u vlády. KSČM vymírá, jejich koaliční potenciál je mizivý a i pro ČSSD rizikový, a KDU se rozpadá.
Nejlépe jsem hodnocení české politiky nedávno slyšel od Karla Schwarzenberga: „Vzhledem k tomu, že jsme byli v 89 příliš sametoví, máme zde na politické scéně komunisty, postkomunisty a teprve se tvořící strany. Chybí opravdová sociální demokracie západoevropského typu a stabilní liberálně konzervativní strany.“
Zelení v Čechách byli možná díky Martinu Bursíkovi „příliš rychlí“. Jsem ale přesvědčen, a evropské výsledky zelených to dokládají, že zelení mají budoucnost.