Naposled před prázdninami, přesněji před třemi měsíci, se sešli zástupci karlovarského magistrátu s představiteli prestižního Klubu Za krásné Karlovarsko, aby společně diskutovali o osudu památek v lázeňském městě.

Od té doby ´padly´ ve městě další historické budovy. Naposled to byly Tři vlaštovky na Staré Louce. O stále horší situaci v oblasti ochrany historického architektonického dědictví ve městě hovoříme s předsedou Klubu Za krásné Karlovarsko Jiřím Klsákem.

V čem spatřujete největší nebezpečí v rámci systému ochrany památek v Karlových Varech?
Je to především neprovázanost mezi zájmy města Karlovy Vary a státní správou, reprezentovanou například stavebním úřadem. Také protichůdné zájmy investorů a památkářů.

Když mluvíte o památkářích, co říkáte na personální oslabování odboru památkové péče na magistrátu?
Není to samozřejmě dobré, když odcházejí odborníci typu kolegy Hladkého, ale osobně mě to nepřekvapuje. Platí to ve všem a i obecně. Lidé, kteří se o něco dlouho snaží a narážejí na systematické bariéry, většinou rezignují a odcházejí.

To máte pravdu. Příkladem rezignace byl i odchod dlouholetého děkana chrámu svaté Maří Magdaleny Jiřího Hladíka z úřadu. Důvodem byla v jeho případě neschopnost zabránit výstavbě obřího hotelu v blízkosti světově uznávané památky.
Ano. Ten hotel je opravdu velký problém…

Vraťme se k možnostem magistrátu ochránit architektonickou historii.
Jsem na rozpacích. Když jsme se začali scházet s některými radními, například s Arnoštem Donthem, věřil jsem, že se věci pohnou dopředu. On sám, jakožto předseda komise pro přípravu nového územního plánu, ale situaci nezachrání. Zklamal mě proklamativní postoj primátorky Vlkové, která sice s úsměvem mluvila o snaze města zařadit se jako celek do seznamu UNESCO, ale zatím šlo jenom o slova. Důkazem toho jsou mimo jiné demolované Tři vlaštovky a další objekty, které zmizely před očima během léta.

Myslíte si, že město nemá dost sil ochránit své dědictví?
Myslím si především, že tohle vedení radnice už dávno svou vedoucí funkci neplní. I ochrana památek si žije svým vlastním životem, dějí se věci, které by se dít neměly. Připodobnil bych to nádoru, který požírá zdravou tkáň a prorůstá jí.

To zní hrozivě. Vždy jste přece byl optimistou.
Taky jsem jím zůstal. Věřím,že se nyní po prázdninách opět sejdeme s lidmi, kteří to s historií města Karlovy Vary myslí opravdu vážně, a budeme se snažit zachránit, co se dá.