S novým školním rokem očekává řada žáků, studentů, ale i učitelů daleko výraznější praktický vliv školských reforem na vlastní výuku.
„Věřím, že letos už se daleko více projeví nové možnosti ve školství. Například styl výuky, důraz na některé konkrétní specializace, upouštění od přílišné obecnosti a klasického školometství,“ říká karlovarská pedagožka Eva Přikrylová.
Většina jejích kolegů na jednotlivých středních i základních školách však příliš optimistická není.
„Je pravdou, že dnes může i jednotlivý kantor daleko více při výuce prosazovat vlastní osobnost a přístup. Záleží však do velké míry i na žácích samotných, potažmo na jejich rodičích. Například na karlovarském Prvním českém gymnáziu si mohli jak studenti, tak vlastně i jejich rodiče v podstatě vybrat směr výuky. Na výběr byl všeobecnější způsob výuky, přesněji její všeobecnější zaměření, nebo naopak s výraznějším zaměřením na specializace a tak dále. Podobný ´výběr´ měli mladí lidé i na jiných školách,“ říká pedagožka Hana Jachtlová. Podle jejích slov je však jakousi brzdou v novátorském procesu výuky především postoj rodičů dětí.
Chtějí většinou, aby jejich ratolesti měly tak zvané „klasické“ vzdělání toho kterého typu.
„Je to pochopitelné, stejně jako lpění na klasickém známkování. Tomu dávají děti i rodiče přednost před písemným hodnocením. V lidech je zakořeněna nedůvěra k novým věcem, v oblasti způsobů vzdělávání to platí o to více,“ hodnotí psycholožka Simona Králová.
