Při mši, kterou vedl plzeňský biskup František Radkovský a po níž mu karlovarští duchovní popřáli k životnímu jubileu (František Radkovský letos oslavil 70. narozeniny; pozn. aut.), byl vysvěcen nový kamenný obětní stůl.

„Pro kostel je tento akt velice důležitý. Oltář je střed kostela. To je to nejdůležitější. Kolem něj se odvíjí běžná bohoslužba. I když se světí celý kostel, což v případě kostela Nanebevstoupení Páně nebylo zapotřebí, vždy je nejdůležitější svěcení oltáře,“ řekl k aktu František Radkovský.

Jeho Mši svatou sledoval do posledního místečka zaplněný kostel. „Je veliká radost, když lidé na mši přijdou. Mám v náplni práce, abych jim sloužil. Takže je dobře, když jim sloužit mohu,“ pochvaloval si plzeňský biskup po mši.

Znamená to tedy, že lidstvo neopustila víra? „Myslím si, že je to trochu jinak. Teď je zrovna doba, kdy se lidé znovu víře otevírají. Vyplývá mi to ze znamení kolem. Dvacet let jsme žili v době konzumní společnosti. Lidé dostali svobodu, mohli si koupit, co chtěli, mohli jet, kam chtěli. Ale teď zjišťují, že šťastnější nejsou. Takže hledají dál právě v duchovním rozměru. Jádro skutečně věřících, kteří chodí každou neděli do kostela, není velké. Kolem jsou ale lidé, kteří jsou věřící. Na bohoslužby sice pravidelně nechodí, ale křesťanství mají v sobě. A pak je další veliká skupina těch, kteří hledají. Těmto lidem je potřeba něco nabídnout. Berou totiž to, co je zrovna napadne, a to nemusí být vždy nejlepší. Já říkám, že pijí z každé kaluže, zatímco je jim potřeba nabídnout čistou pramenitou vodu. A tou je křesťanství, to je marné. A konečně lidem, kteří jsou spokojení, a nic nehledají, se nedá nic vnucovat. Myslím si ale, že většina lidí je víře otevřená,“ vyjádřil Radkovský svůj pohled na současný stav společnosti.

Současný farář starorolského kostela Vladimír Müller se funkce ujal v roce 2003. „Před tím nebyl v kostele Nanebevstoupení Páně třicet let žádný stálý farář,“ řekl Müller. Na jeho bohoslužby chodí každou neděli přibližně šedesát až sedmdesát lidí.

Osud Müllerových předchůdců nebyl často zrovna příjemný. Například Farář Divíšek byl dvanáct let ve vězení za údajnou špionáž. Komunisté jej věznili v Mírově, několik let strávil i v uranových dolech. Nyní působí v Lukově.

O jedinou komplikaci sobotní slavnostní mše se postaral zatím neznámý zloděj, který vykradl autobus, kterým do Staré Role přijela početná skupina věřících z Německa. Jeho řidič tak musel rozbité sklo provizorně opravit.