Troubky, Kroměříž, Zlín, Břeclav, Písek, Blatná, Chodouny, aktuálně pak Třinec, Ostrava… Na první pohled chaotický seznam měst a obcí v České republice. Přesto mají tato místa, vzdálená od sebe mnohdy stovky kilometrů, jedno společné. Jejich obyvatelé už vědí, co znamená, když k nim vtrhne velká voda. Jenom v roce 1997 postihla 536 obcí, v nichž zatopila či úplně strhla 29 tisíc domů a zabila 49 lidí. Karlovými Vary se sice naposledy přehnala záplavová vlna na řece Teplé dne 24. listopadu 1890 (a nepřímo si vyžádala život tehdejšího starosty Eduarda Knolla), město je přesto označované jako…

…Město před povodní

„Přívalovou povodní je ohroženo prakticky každé místo na světě. Přívalové povodně jsou fenoménem, kvůli kterému se setkávají pohlaváři států. Může se objevit všude, kde je jen trochu spád. Stačí pár dní vydatných dešťů…,“ řekl Jan Papež, předseda České protipovodňové asociace a jediný český soudní znalec v oboru.

Při takzvaných bleskových povodních vznikají nestandardní situace, na které se prakticky nelze připravit. V areálu brněnského výstaviště vyrostl jako doprovodný program k veletrhům unikátní polygon, na němž je možné simulovat situace z praxe. Jako první si polygon „osahali“ čtyři členové krizové jednotky karlovarské městské policie.

Vypusťte krakena

Hlavním místem celého polygonu je nádrž se 400 kubíky vody. Po otevření „krakena“, jak odborníci říkají rychlovýpusti, se do umělého koryta lemovaného protipovodňovými zábranami rychlostí 12 metrů z vteřinu vyhrne voda silou, která je bez problémů schopna odplavit osobní auto. Přesně tak, jak je to při přívalových povodních.

A této síle se rozhodli strážníci Daniel Schlosser, Petr Šusta, Dalibor Petrides a Jindřich Lát vzdorovat. „Ustát se to dá. Ale jenom ustát. V tom proudu se nedá prakticky nic dělat,“ shodli se účastníci experimentu. Navíc se pokus uskutečnil v ideálních podmínkách. Voda byla čistá, strážníci věděli, že na ně na dně nečíhá žádná nerovnost a nemuseli se ani obávat, že proud přinese například kládu. „Kluci z městské policie jsou dobře připravení na každou eventualitu. Otázkou je, jak by se při obdobné situaci zachoval netrénovaný člověk,“ komentoval jejich výkon Jan Papež.

V autě

Druhou částí experimentu byla záchrana osob uvězněných v zatopeném autě. Podle původního plánu měl být umělý kanál zatopen postupně, po zkušenostech s výše popsaným pokusem se ale strážníci rozhodli, že na sebe opět nechají pustit ničivou vlnu. Jeden z pasažérů pak auto opustil vzduchem, kdy vrtulník simulovala radlice bagru, druhého zachránili přímo z proudu.

Česká unika

Povodně, jakkoliv jsou jejich následky tragické, však do Česka přinesly několik unikátů. Podle Jana Papeže jsme totiž jediným státem na světě, který dává majitelům nemovitostí povinnost vypracovat povodňové plány. „Díky přístupu ministerstev pro místní rozvoj, dopravy a životního prostředí se pak podařilo zajistit bydlení pro lidi nejvíce postižené povodněmi, obnovit zničené mosty a protipovodňovou ochranu,“ dodal Jan Papež.