Důležitou oporou žokeje Josefa Váni je už přes dvacet let jeho manželka Pavla, která má z jeho úspěchů radost, ale podle ní by měl Josef s aktivním závoděním skončit na vrcholu.

Nenapadlo vás manžela od Velké pardubické odrazovat? Nebála jste se o něj?
Manžel už chtěl jet před dvěma roky, ale tehdy opravdu nebyl jeho zdravotní stav dobrý, což potvrdili i lékaři, takže nakonec nejel. Tehdy jsem s ním na Velké pardubické seděla na tribuně a bylo to skoro ještě horší, než kdyby jel sám. Křičel, fandil a bylo mu líto, že nemůže jet. Letos to už bylo ve větším klidu a nic jsem nezakazovala. Lidem, kteří mají v sobě něco výjimečného a mají pro něco talent je velmi těžké něco diktovat nebo určovat. Josef vším kolem koní opravdu žije a zakazovat mu závodit by bylo jako kdyby někdo chtěl zakázat Karlovi Gottovi zpívat. Tito lidé sami dobře poznají, na co stačí a jak se cítí.

Manžel se určitě na dostih pečlivě připravoval, jaký byl jeho trénink?
Opravdu na sobě pracoval hodně a denně jezdil tolik, že by to řada mladých jezdců asi zvládala těžko. Opravdu nic nepodcenil a jeho fyzická kondice byla opravdu na vysoké úrovni.

Jaký to byl pocit, když vyhrál? Měla jste radost?
Byla to opravdu nádhera. Brečela jsem a nebyla schopná slova. Neočekávala jsem, že to takhle dopadne. Ten pocit byl úžasný a hodně jsem mu to přála.

Lidé z Chyše prý přichystali příjemné uvítání. Potěšilo vás, že dávali najevo radost a nadšení z úspěchu?
Chyše opravdu hodně ožila a moc nás to potěšilo, že nám fandili. Připomělo mi to časy, kdy po podobném triumfu nešli lidé do práce a vítali a slavili úspěch. Bylo to pěkně připravené a zároveň velmi příjemné a přátelské. V Chyši jsou vůbec fajn lidé, kteří se nám snaží pomáhat v naší práci a fandí nám.

Myslíte, že by měl manžel závodit i v dalších letech?
Osobně si myslím, že je úžasné, že vyhrál a podle mě by měl jako žokej odejít na vrcholu. Byla bych tedy ráda, aby už pokračoval jako trenér. Lidé si ho budou pamatovat jako krále tohoto sportu a to by bylo fajn.

Jaké tedy máte další cíle?
I když se koním snažíme dát maximum, tak máme i soukromý život. Nyní například bojujeme s krtkem, který řádí na naší zahradě.