Kolem osmi tisíc evidovaných pacientů má jedna z karlovarských specialistek na alergologii, Drahuše Novotná. Podle jejích slov však na tom její kolegové a kolegyně nejsou o moc lépe. „Někteří pacienti sice nedocházejí pravidelně, ale i tak je jich hodně. Jedna z teorií, proč alergiků přibývá, je znečištění životního prostředí,“ argumentuje lékařka.

Jako příklad uvádí mimo jiné vietnamské přistěhovalce. Ve Vietnamu nikdo z nich žádnou alergií netrpí. Přijedou k nám, do průmyslové Evropy, a nastanou pro ně potíže s alergiemi různého druhu. Týká se to dospělých i dětí,“ pokračuje alergoložka.

Ona i další odborníci jen potvrzují, že alergii může člověk ´získat´ kdykoli v průběhu života, nemusí se s ní narodit. „Nikdy mě ani nenapadlo, že bych měla mít na něco alergii. Zlom nastal ve chvíli, když mi lékař předepsal léky na léčbu močového měchýře. Pila jsem k tomu bylinkové čaje a třetí den terapie se mi objevila masivní kožní vyrážka. Silně jsem také otekla v obličeji. Trávila jsem půl dne na kapačkách v nemocnici. Od té doby se kožní alergie čas od času objevuje například po kontaktu s některým druhem trávy nebo když sním nějaké ovoce. Mám bohužel alergii i na svoji kočku. To ale neřeším. Kočka prostě je a zůstane doma,“ popisuje pozdní nástup alergie mladá Karlovaračka.

Alergie je podle odborníků do značné míry dědičná. „Projevit se to může už při narození dítěte či krátce po něm, nebo také vůbec ne. Je prostě možné, že se člověk nedostane po celý život do kontaktu s látkou, která by alergickou reakci takzvaně ´spustila´. To je ale spíše teorie. Většinou se alergie projeví,“ doplňuje alergolog Petr Tůma.