Jak si vedou na politickém poli ženy z naší republiky a Karlových Varů, jsem si povídala se Štěpánkou Bergerovou, předsedkyní sdružení Prostor k životu a členkou strany Rovnost šancí. Strana Rovnost šancí je česká politická strana, která si klade za cíl úplné zrovnoprávnění žen ve společnosti. Členkami jsou ženy, ale tato strana má také mužské sympatizanty. Jak prohlásila Štěpánka Bergerová: „Ženy z této strany kandidovaly v posledních komunálních volbách. Po celé České republice získaly 13 křesel v různých zastupitelstvech. Perličkou je, že reklamu měla naše politická strana pouze na hlasovacím lístku, a přesto získala 7000 hlasů.“ Není žádným tajemstvím, že podle průzkumu by si 75 % dotazovaných respondentů přálo v politice více žen. Ale zatím je jich na politické scéně – například v parlamentu - pouhých 16 %. Štěpánka Bergerová k tomu dodává: „Nejvíc pozic mají ženy na komunální úrovni. Jsou to starostky a zastupitelky. Je to zkrátka tím, že na těchto pozicích je hodně práce a málo slávy.“

Bergerová je také předsedkyní sdružení Prostor k životu. Toto sdružení je apolitické a bylo založeno v Karlových Varech. Jak uvedla: „Spolupracujeme s občanským sdružením Fórum 50 %, které si klade za cíl stejné zastoupení mužů a žen v politice. Společně chystáme do konce roku v Karlových Varech školení pro ženy, které by chtěly vstoupit do politiky. Tato školení proběhla již několikrát v Praze a byla velmi úspěšná.“

Někteří politici označují vstup žen do politiky jako „dívčí válku“?
„Náš přístup není dívčí válkou. Nechceme proti mužům bojovat. Rády bychom měly stejný díl koláče, jako oni. Chceme rozhodovat o věcech stejně jako muži. Důležitý je ženský pohled na danou problematiku. Pokud by rozhodovali ženy a muži společně, bylo by nejspíš méně multifunkčních hal, ale třeba více aqua-parků a zařízení pro ženy a děti.“

V článku, který vyšel v Karlovarském deníku 21. září s názvem Polky vlétly do voleb, až mužům braly dech, si významný politik Jan Rokita vyměnil svoji politickou roli s manželkou. Ona dělá politiku, on domácí práce.
„V žádném případně nejde o to, kdo se bude starat o domácnost, luxovat, zalévat květiny, starat se o děti… Podstatné je, aby o veřejných věcech rozhodovali muži a ženy společně. To je myslím, hodně důležité. Vždyť i politika je věc veřejná a stejné zastoupení by v ní měli mít muži i ženy.“

Proč žena, když vstoupí do politiky, se začne chovat spíše jako muž? Proč potlačuje svoji ženskost?
„V dnešní době je to bohužel smutný fakt. Aby se žena prosadila mezi muži, volí stejné zbraně. Pokud bude ovšem v politice více žen, každá z žen takovou roli opustí. Začnou se chovat přirozeněji.“

Jak Štěpánka Bergerová podotkla závěrem: „Řada lidí si dnes myslí, že politika je především zlodějina, špína, podvod a boj o moc. Ale obraz současné politické situace je nutné změnit ženským přístupem. Krásný příměr k tomu zvolila poslankyně Evropského parlamentu Jana Hybášková, která říká: „Lidi by se měli dívat na politiky jako na populární osobnosti. Aby i čtenářky bulvárních plátků, měly představitelku, kterou by mohly obdivovat.“