Bolševník velkolepý, který do našeho kraje zanesl jako okrasnou rostlinu odkudsi z Kavkazu kníže Metternich, je zpátky. Každoročně s ním svádí neúprosný boj Pavel Poc, který je autorem celostátní metodiky o jeho likvidaci.

„Jedná se o ruderální rostlinu, které se daří na skládkách, rumištích nebo jinak narušených plochách, ale postupně zamořila velké území našeho regionu,“ řekl Deníku Poc a vysvětlil postup, jak s ním bojovat: „Je chybou použít proti němu totální herbicidy, protože ty ničí veškerou zeleň, což pro něj vlastně vytváří výhodné podmínky.“

To podle Poce způsobí, že rychle odnožující druhy trav obsadí uvolněný prostor dříve, než semena bolševníku v půdní zásobě stačí vyklíčit. Připraví je tak o dostatek světla a vláhy a vlastně je tak vykonkurují.

K největšímu rozšíření bolševníku došlo u obce Prameny, ale vyskytuje se v našem kraji podél silnic prakticky všude. V Mariánských Lázních se s ním v minulosti v intravilánu města vypořádali, ale nyní se vrací. Podle Poce je to důsledek nesystematického přístupu k likvidaci této invazivní rostliny.

To, že semena bolševníku mají klíčivost až deset let, považuje Poc za mýtus. „Skutečnost je taková, že jen malé procento semen přežije čtyři, maximálně šest let.“

Pavel Poc se vyjádřil i k nepříjemným následkům, kterých se dočká člověk po dotyku s bolševníkem. „Ta šťáva z rostliny sama o sobě nebezpečná není, pokud na potřísněnou kůži nepůsobí světlo. Teprve světlo společně se šťávou bolševníku způsobí vznik nepříjemných hnisavých puchýřů.“

Likvidací bolševníku velkolepého by se tedy podle Poce i nadále měli zabývat v Karlovarském kraji především experti a odborní