Za více než špatný označila stav v hospicové péči o umírající v Karlovarském kraji Pavla Andrejkivová, regionální zástupkyně Západočeského regionálního sdružení agentur domácí péče.
„V kraji není jediný takzvaný kamenný hospicový dům. S mobilní formou hospicu je to také špatné,“ vysvětlila.
Právě mobilní forma hospicu je podle jejích slov mezi klienty velmi žádaná. „Veškerou péči totiž odborníci poskytují přímo v domácnosti. Problémem ovšem je, že tuto službu zdravotní pojišťovny nehradí. Legislativně sice podchycená je, ale zatím se nedostala do vyhlášky,“ doplnila Andrejkivová.
Prvním náznakem toho, že by se situace mohla zlepšit, je výběrové řízení na studii hospicu, které vypsala chebská radnice. Ta chce podle Andrejkivové uvolnit některou z městských budov. „Založili jsme také hospicové hnutí. Je před registrací na ministerstvu vnitra. Díky hnutí budeme mít větší šanci vyjednat něco s úřady, případně dosáhnout na grantové prostředky Evropské unie,“ konstatovala.
Karlovarský kraj patří podle zkušeností Andrejkivové k regionům, které mají na sociální péči nejméně prostředků.
„Je sice pravda, že jsme nejmenším krajem, ale peněz by mohlo být určitě více,“ zdůraznila. Jako vzor pak dala jižní Moravu. „Síť sociálních služeb je zde velice hustá. Jihomoravané také dostávají jak od radnic, tak ze státního rozpočtu dost peněz na její udržení,“ řekla.
Pro hospicové služby je potřeba zajistit celou řadu odborníků. „Oslovujeme psychiatry, psychology, terapeuty i praktické lékaře, kteří by mohli pomoci umírajícím důstojně odejít ze světa. Na fakultách už se profilují odborníci na tuto problematiku. Musí to být vyzrálý člověk s velkou dávkou empatie. Nároky, které na ně tato služba klade, jsou totiž zvláště po psychické stránce obrovské,“ dodala zástupkyně sdružení agentur domácí péče.
