VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kyrill, rok poté: polomy už z lesů zmizely

JÁCHYMOV / BOŽÍ DAR - Jáchymovští lesníci skončili kvůli silnému větru v posledních dvou letech v červených číslech. Polomové dříví na odbyt nejde.

12.1.2008
SDÍLEJ:

BEZNADĚJ. Poté, co se Kyrill přehnal přes Krušné hory, byl několik dní zavřený hraniční přechod Boží Dar – Oberwiesenthal. Vítr serval střechu.Foto: DENÍK/Jana Kopecká

Se smutkem hledí správci lesů na svůj majetek, který v loňském roce poničil orkán Kyrill. Jenom Lesní úřad Jáchymov vloni zlikvidoval čtrnáct tisíc kubických metrů polomového dříví, což je o tři tisíce kubíků více, než činil plán těžby. Mohlo by se tedy zdát, že díky větru utržili lesníci více peněz. Podle Roberta Marschnera, ředitele Lesního úřadu Jáchymov, je ovšem opak pravdou. „Skončili jsme ve ztrátě,“ posteskl si.

Polomové dříví totiž není tak výhodným artiklem, jako hmota ze standardní těžby. „I když se část polomového dříví dala zpěněžit na výrobu kulatiny, výrazně stoupl podíl palivového dříví a hmoty, kterou jsme prodávali na výrobu papíru. To výrazně snižuje tržby, protože palivové dříví a dříví na výrobu papíru je levnější,“ vysvětlil Marschner.

Rovněž zpracování polomového dříví bylo podle jeho slov dražší. „V době, kdy se po celé republice lesáci potýkali s následky řádění orkánu, byla velká poptávka po zpracovatelích dřeva. V praxi to znamenalo, že jsme museli přeplácet lesní dělníky, aby měl vůbec kdo polomy odstraňovat,“ podotkl ředitel Lesního úřadu Jáchymov.

Jáchymovští správci lesů měli situaci ztíženou také faktem, že obdobně silný vítr řádil nad Krušnými horami i v roce 2006. „Tehdy jsme odstraňovali rovněž přibližně 14 tisíc kubíků dřeva,“ zavzpomínal Marschner.

Strašák v podobě kůrovce, jehož rozšíření se v některých lokalitách podařilo zabránit, se Jáchymovsku nevyhnul. „Prognózy, že by mohl brouk napadnout také rostoucí stromy, se bohužel naplnily. Nedokáži ovšem zatím přesně spočítat, jak velkých ploch našeho lesa se napadení týká,“ dodal ředitel Lesního úřadu Jáchymov.

Orkán ovšem nezpůsobil škody pouze v lesích. Například na Božím Daru mu padla za oběť část kostela svaté Anny či krytina na střeše hraničního přechodu.

Horší než materiální ztraty, které prý nebyly až tak velké, byl podle slov starosty města Jana Horníka fakt, že po Kyrillu na nějakou dobu prakticky ustal cizinecký ruch. „Hraniční přechod byl totiž asi deset dní zavřený, takže se k nám turisté nedostali.Ařada z nich se i bála,“ komentoval loňskou situaci Horník.

Minulý týden meteorologové varovali, že by se mohl orkán opět přiřítit. Na podobné zprávy se starosta Horník dívá s nadhledem. „Podobných varování dostávám celou řadu. Meteorologové, členové krizového týmu či záchranáři je vydávají i v okamžiku, kdy má vítr dosáhnout rychlosti sto kilometrů v hodině. A to je rychlost, které vítr na horách dosahuje běžně. Je to tedy trochu strašení lidí. Těžkou hlavu mi podobná varování nedělají,“ dodal starosta.

(koz)

Díky včasnému zpracování dřeva se nerozšířil kůrovec

KRASLICKO - Spoušť. Tak komentovali situaci lesníci na Kraslicku po orkánu Kyrill. Dnes je ale situace opačná. Lesům ČR se podařilo popadané stromy během dvou měsíců zpracovat. Díky tomu se zamezilo případnému šíření kůrovce.

„Během května a června jsme totiž zpracovali rekordní množství kalamitního dříví v rámci nouzového stavu. Tím jsme vlastně eliminovali největší škody, neboť se tak předešlo právě šíření zmiňovaného kůrovce,“ řekl lesní správce Lesů ČR v Kraslicích Josef Kubát. Podle jeho slov byl tak rekordní celý rok, neboť se zpracovalo místo běžných 90 kubíků dřeva rovných 110. „Samozřejmě kvalita dřevní hmoty nebyla tak vysoká,“ poznamenal.

Spekuluje se o tom, zda se podobný orkán může v budoucnu opakovat. Pozorovatel počasí v Šindelové na Sokolovsku Rudolf Kovařík to nevyloučil. „Může se tak stát, ale také ne. Snad všichni lidé ale vidí, že přírodní jevy se mění. Stačí se podívat třeba do Turecka, kde sněží. U nás jsme pak loni zaznamenali nejteplejší zimu a letos také není nijak tuhá,“ uvedl. „Vždyť na zahradě mi na začátku prosince dozrávaly maliny a ještě kvetly květiny,“ řekl.

Kovařík míní, že může být roky klid. „Stačí ale, když se nakumuluje několik dynamických jevů dohromady, jako tomu bylo při Kyrillovi, a zkáza může být na světě. Tehdy dosahovala rychlost větru na hřebenech hor při nárazu 140 až 180 kilometrů v hodině. „Proces, jak orkán vznikl, je složitý. Zjednodušeně řečeno, dostaly se k nám přes oceán vzduchové masy, které tu ani neměly být. K tomu se přidaly další přírodní jevy, jako velmi silný tlak,“ dodal na závěr Kovařík.

(jid)

Odstraňování škod trvalo celý loňský rok

CHEBSKO - Rok. Tak dlouho se s následky řádění orkánu Kyrill vyrovnávali na Chebsku lesníci či zahradníci.

„Škody po lednové vichřici jsme odstraňovali téměř po celý rok,“ potvrdil ředitel společnosti Lázeňské Lesy Mariánské Lázně Pavel Petr. Kyrill zde porazil stovky stromů a v prvních dnech po svém řádění také patřičně zkomplikoval dopravu. Lesníci museli odstranit stromy ze silnic a lázeňských pěšin. Vyvrácené stromy také strhly trolejové vedení mezi Mariánskými Lázněmi a Velkou Hleďsebí (na snímku vpravo). Trolejbusy pak musely na několik dnů vyměnit autobusy.

„Největší problémy byly s organizací práce. Museli jsme popadané stromy odklidit co nejrychleji kvůli kůrovci,“ dodal Petr. Právě tato rychlost pak měla za následek snížení ceny dřeva na trhu. Navíc jeho kvalita nebyla tak vysoká jako při normální těžbě.

V areálu kynžvartského zámku (na snímku vlevo) vyvrátil vichr staletou borovici vejmutovku tak nešťastně, že poničila střechu historické vodárny. „Její opravu jsme dokončili v listopadu,“ poznamenal Miroslav Gažák ze správy zámku.

Poryvy větru zdevastovaly v okolí Chebu na 35 tisíc kubíků dřeva. Samotné město pak přišlo o dva tisíce kubíků dřeva za dva miliony korun.

Nejhorší situace s polomy byla na Ašsku. Vyvrácené stromy hrozily zejména v okolí lyžařských areálů. Ašská radnice proto rozhodla zakázat až do konce března minulého roku veřejnosti vstup do lesů. „Zhruba do pololetí jsme řešili vytěžování dřeva,“ sdělil nyní, po roce, starosta Aše Dalibor Blažek.

„Zabývali jsme se hlavně nejpalčivějšími problémy okolo sjezdovek. Co se týká výtěžnosti, byly minulý rok daleko největší příjmy, ale to se v letošním roce vyrovná, protože teprve teď budeme řešit zalesňování, a na to musíme zpracovat rozpočet, takže se nám příjmy opět vyrovnají s výdaji,“ poznamenal.

V Třebeni vítr poškodil jeden z řadových domků. Odnesl z něj téměř celou střechu. Očití svědci označili za viníka dokonce tornádo.

V Lipové vznikly problémy s veřejným osvětlením, neboť spadané stromy zpřetrhaly napájecí kabel. Odneslo to také několik střech rodinných domů stejně jako v okolí obce Nový Kostel. Zde řádění živlů odnesl jeden obytný dům a panelák v Hrzíně. Celková vzniklá škoda byla odhadnuta na přibližně 50 tisíc korun.

V Lipoltově byli obyvatelé 40 hodin bez elektřiny, méně už je trápily zlomené stromy a vylámané dopravní značky.

S problémy se potýkal také personál Ústavu sociální péče (ÚSP) Pata Hazlov. Ještě dva dny po orkánu byli bez proudu. Vichřice totiž poškodila nedalekou trafostanici. „Nešlo teplo, čerpadla, teplá voda, nemohli jsme ani spláchnout záchody, svítili jsme baterkami a svíčkami,“ řekla ředitelka ústavu Jaroslava Víšová. Kromě proudu ústavu chyběla i voda. Tu čerpají z vlastní studánky, kterou ale řádění živlů také poškodilo.

(pep, šma)

12.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek

Na univerzitě přednášejí odborníci seniorům o zdraví. Zájem je velký

Prezident Miloš Zeman se svou ženou Ivanou volili 12. ledna na pražských Lužinách v prvním kole prezidentských voleb.
37

Kampaň Zemana začala útokem na „vítače Drahoše“

Na telefonu jsou podvodníci

Karlovarsko - Více případů, kdy neznámý pachatel volá na telefonní čísla seniorům a pod různými záminkami od nich láká vysokou finanční hotovost, zaznamenala policie.

Město Žlutice pořídilo pro místní kompostéry, stačí si jen zažádat!

Žlutice - Čtyři sta kompostérů do domácností, to je novinka letošního roku pro obyvatele Žlutic.

Kluci viděli, jak je špička první ligy daleko, říká kouč Pavel Horváth

Plzeň – Jako hráč pamatuje v dresu Viktorie největší úspěchy a v Plzni prožil sezony, na které se nezapomíná.

Vylekaný chmaták a rosomáci pobláznění sněhem: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 17. ledna 2018.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>