Město Bochov vzniklo v první polovině 14. století. První písemná zmínka o něm se datuje rokem 1325. Dnes je domovem pro přibližně dva tisíce lidí. Je jedním z měst, do kterých zavítá redakční tým Karlovarského deníku, a o kterých budeme psát v rámci cyklu nazvaného „U vás na návštěvě“.

Starostou Bochova je Miroslav Egert, za jehož vedení se výrazně podařilo srovnat propadající se městský rozpočet a snížit zadluženost města.

Pane starosto, jaká je v tomto smyslu vaše strategie?
Šlo především o to, aby byly omezeny velkorysé plány na investice, které by sice jistě nebyly špatné, ale město jako Bochov si je jednoduše nemůže finančně dovolit. Lidé potřebují chodit po kvalitních chodnících, cítit se bezpečně, mít k dispozici zdravotnickou péči, alespoň základní, školu pro děti a podobně. Investicím se rozhodně nebudeme vyhýbat, ale musíme myslet na finanční budoucnost města a nepřipravovat neřešitelné situace pro své nástupce ve vedení města a v zastupitelstvu.

Patříte prý ke starostům, kteří prosazují konzultaci důležitých rozhodnutí s obyvateli Bochova, včetně například aktuální otázky umístění větrných elektráren na Bochovsku. Tento přístup se zdá být naprosto ideálním.
Je tomu skutečně tak, nejen já, ale i kolegové zastupitelé vycházíme z toho, co si o danémproblému myslí lidé, kteří tady žijí. Mají právo na svůj názor a také na to, aby byl respektován.

Když jsme u těch větrníků, jaký je váš postoj?
Osobně si myslím, že by zde stát mohly. Byli jsme se podívat v Německu, kde jsou dost rozšířené a jednou z inspirací je postavit větrné věže v lese. Kdyby stály na otevřeném prostranství, za pár let by tam mohly překážet. Nepředpokládáme však, že by byl za několik let vykácený les.

Kandidoval jste v krajských volbách jako nezávislý politik za Koalici pro Karlovarský kraj. V Bochově KKK velmi uspěla. Těší vás to?
To jistě. Doufám, že to mohu právem považovat za ocenění své práce. Lidé to hlasováním dali najevo, i když členem krajského zastupitelstva nakonec nebudu.