Běžkaři, kteří se vydávají na tratě v Krušných horách, často přeceňují své síly. Jde především o starší lidi a také diabetiky. Horští záchranáři tak zasahují hlavně u srdečních příhod a také podchlazení. Varují však, že lidé často nevědí, na koho se v případě nouze obrátit.

„Máme zkušenosti, že lidé volají o pomoc třeba hasičům nebo záchranné službě. Přitom právě Horská služba je ta, která má techniku potřebnou k záchraně lidského života v takovém terénu. Veřejnost nás nejspíš spojuje spíše s ošetřováním zraněných na sjezdovkách. Tak to ale není,“ říká Miroslav Račko, který pracuje v Horské službě v Bublavě. Ta tam plnohodnotně funguje čtyřiadvacet hodin denně.

V případě nouze mohou lidé volat dispečink Horské služby v Krušných horách. Ten pak dá povel danému okrsku, ve kterém se zraněný nachází. „Když lidé zavolají třeba záchrannou službu, ta pak musí kontaktovat Horskou službu a tím se vše prodlužuje. Každá minuta může být přitom cenná,“ poznamenal Račko.

Když se běžkaři na tratě vydají, neměli by zapomenout vzít s sebou mobilní telefon. Na běžeckých tratích Krušnohorské magistrály je na takřka všech místech dostupný český nebo německý signál.

Zraněných na horách každým dnem přibývá. To především na sjezdových tratích. Sjezdovky mají nyní tvrdý povrch, a tak se vyskytují otřesy mozku. „Jak už bylo mnohokrát řečeno, i dospělým by v lyžařské výbavě neměla chybět helma,“ doplnil horský záchranář s tím, že častými úrazy jsou i poraněné kolenní vazy.