VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Osud Lázní Kyselka zůstává nadále nejistý

Kyselka — V úterý se kvůli památce konalo velké jednání. To bylo nakonec poměrně rušné, jednotlivé strany se totiž ne na všem dokáží shodnout.

2.4.2009 2
SDÍLEJ:

Kvůli lázním Kyselka se konalo velké jednání.Foto: DENÍK/Jana Kopecká

Lázně Kyselka mají ještě naději na záchranu. Nebude to ale jednoduchá cesta, protože už nyní existují jisté překážky. Těmi jsou především finance, které v období celosvětové hospodářské krize ještě více zesílily svou podstatu. To jsou hlavní závěry velkého společného setkání právě ohledně Lázní Kyselka, které se v úterý odpoledne konalo na Hubertusu a účastnili se ho zástupci téměř všech dotčených stran.

Rokoval tu tedy jak spolumajitel lázní Petr Dostál z pražské firmy C.T.S.Duo, ale i představitelé společnosti MedikaProjekt, která pro C.T.S.Duo zpracovává projektové dokumentace, zástupci Karlovarských minerálních vod (KMV), Jana Srvátková z oddělení památkové péče karlovarského magistrátu, dále starosta Kyselky Josef Janát a jeho zástupce Vladimír Zicha, hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný či Ilias Michopulos, Řek, který se považuje za patriota Lázní Kyselka a toto setkání inicioval.

Na debatu dorazil i novinář a dokumentarista Pavel Ries, který zpracoval materiál o chátrajících lázních a nechal ho následně kolovat po internetu. Na základě toho před časem podnikla Inspekce ministerstva kultury v lázních kontrolu.

Velkého jednání se naopak neúčastnili zástupci Národního památkového ústavu v Lokti či představitelé Vojenských statků a lesů, kteří podepsali s C.T. S. Duo dohodu o spolupráci a patří mezi klíčové partnery vlastníků lázní. Ne všechny strany ale našly na jednání společnou řeč, což bylo zřejmé především v samotném závěru.

Práce začaly už v roce 2006

„Po převzetí celého areálu jsme ho zdokumentovali, abychom měli důkaz, v jakém stavu jsme památku přebírali. Následně jsme nechali zpracovat mykologický průzkum, ale areál jsme i oplotili a zajistili proti vniknutí cizích osob,“ informoval hned z počátku Dostál z C.T. S. Duo. Dále upřesnil, že na základě soudního rozhodnutí vystěhovali noví majitelé z lázní občana, který objekt užíval podle nich protiprávně. „Musím říci, že právě jeho přičiněním objekt značně utrpěl a on se tak zásadně podílel na devastaci areálu. Tento soudní spor trval od roku 2007, kdy v létě 2008 jsme ho vyhráli,“ upřesnil Dostál.

Švýcarský dvůr a další už nejsou památkově chráněny

Podle Dostála začlo v roce 2007 jednání s památkovým ústavem o sejmutí památkové ochrany na budovy v takzvaném dlouhém traktu, a to kvůli jejich havarijnímu stavu. „V září roku 2007 byla památková ochrana sejmuta,“ doplnil spolumajitel lázní.

Tato informace ale značně zaskočila vedoucí Stavebního úřadu v Kyselce Boženu Míškovou. Ta totiž do dnešního dne nedostala informaci o sejmutí památkové ochrany budov v tomto dlouhém traktu. „Bohužel, vy jako stavební úřad nejste účastníky řízení,“ vysvětlovala jí už po jednání Jana Srvátková z památkové péče karlovarské radnice. Míšková tak na setkání na základě nových informací projevila obavy o budovy, které už nejsou památkově chráněny, a chtěla znát, jaké s nimi mají majitelé úmysly.

Oprava dlouhého traktu je nejistá

Řešení budov v takzvaném dlouhém traktu, mezi něž patří Švýcarský dvůr, Jindřichův dvůr či Vilemínka, spadá do druhé etapy rekonstrukce Lázní Kyselka. Zatím ale není jisté, zda na realizaci této druhé etapy vůbec někdy dojde. „V budovách jsou propadlé stropy a celou záležitost musíme ještě projednat s památkáři,“ uvedl Zdeněk Havlina ze společnosti Medika Projekt, která zpracovává projektové dokumentace.

Majitel lázní Dostál ho doplnil, že se stále hledá technické i ekonomické řešení pro tyto objekty. Někteří účastníci setkání na to reagovali, že do té doby objekty spadnou. „Demoliční výměr na tyto budovy zatím vydán nebyl,“ kontroval Dostál.

Zelenou mají nyní Otův pavilon i Mattoniho vila

Zatímco řešení budov v dlouhém traktu spadá do druhé fáze Lázní Kyselka, v té první se počítá s rekonstrukcí Otova pavilonu, Mattoniho vily i jídelny. Situace je taková, že majitelé jsou schopni v brzké době podat na tyto nemovitosti žádost o zahájení územního řízení.

„Už v roce 2007 jsme v těchto objektech provedli částečné zabezpečovací práce a udělalo se provizorní zastřešení. Do budov do té doby zatékalo a docházelo tak k průsakům vod, která následně zdivo roztrhala,“ vysvětlil Dostál. V roce 2008 u majitelů podle něho došlo ke zlomu, když pochopili, že osud Lázní Kyselka je vlastně problematikou celého regionu. „Proto jsme uzavřeli dohodu s obcí Kyselka, s KMV a s Vojenskými lesy o vzájemné spolupráci. Na základě toho už jsme začali debatovat o znovuzprovoznění vlečky či o vyřešení některých majetkoprávních vztahů. V tomto roce jsme také navázali komunikaci s řeckou komunitou,“ upřesnil Dostál z C.T.S. Duo.

Upřesnil, že vloni došlo v okolí lázní k prosekání náletových dřevin, ale i k celkovému pročištění chátrajících objektů.

Lázně se do Kyselky už nevrátí

Majitelé už mají představu, jak by tyto tři objekty využili. V Otově pavilonu by po rekonstrukci mohlo vzniknout muzeum Lázní Kyselka, které by šlo podle Dostála přestavět na kongresový sál. Z jídelny by pak měl vzniknout společenský sál, z Mattoniho vily ubytovací zařízení.

Dostál chápe, že obnova lázní v Kyselce je dnes už utopií. „Chceme být konstruktivní. Nedokážeme si představit, že by tu měly vzniknout znovu lázně, když tudy jezdí tolik kamionů. Klasický lázeňský provoz tu nikdy už nebude obnoven. Potvrdili nám to odborníci, podle nichž to je nereálné,“ konstatoval.

Studie řeší také parkování

Cíl roku 2009 je jasný — podat nyní na základě zpracovaných studií projektovou dokumentaci pro zahájení územního řízení.

„Studie by se měla dotknout celého území a měla by řešit například i parkové úpravy, dopravní infrastrukturu včetně parkování. Problém je totiž v tom, že C.T.S. Duo vlastní jen část pozemků kolem lázní. Proto už jsme zahájili jednání s Vojenskými lesy, zda by byly ochotné C.T.S. Duo některé pozemky prodat. Chceme také vstoupit do jednání s Mattonkou ohledně záchytného parkoviště,“ upřesnil Havlina z Medika Projekt.

Dostál: S krizí jsme nepočítali

Spolumajitel lázní Dostál konstatoval, že i firmu C. T. S. Duo postihla krize. „Nepočítali jsme s ní. Věci, které jsme plánovali, nyní vypadají trochu jinak. Pro nás je klíčovým především přístup bank. Ten se zásadně změnil, banky už nechtějí poskytovat úvěry. Proto máme nyní problém dát dohromady to, co bylo předjednáno už před rokem a půl,“ poznamenal Dostál.

Majitelé tak musí v rámci investice, která počítá s náklady v rámci první etapy přibližně s půlmiliardou, doufat v získání dotací především z EU a operačních programů či v to, že se jim podaří přesvědčit sponzory.

Petr Honskus ze společnosti SPF Group, která ve věci zajištění dotací s C.T. S. Duo komunikuje, upřesnil, že ne na všechno v rámci záchrany lázní lze žádat o příspěvek z Evropské unie. „V případě regionálních operačních programů by byla účast pro majitele lázní čtyřicet procent. Šlo by například o čerpání příspěvků z kapitoly podpory cestovního ruchu či budování infrastruktury v rámci cestovního ruchu v České republice. Vzhledem k tomu, že ne na všechno lze čerpat dotace z Unie, doufáme v politickou podporu,“ doplnil Honskus.

Starosta: Setkání se mělo konat dříve

Starosta Kyselky Josef Janát kvitoval, že k takovému jednání došlo. „Takových sezení už jsme ale v rámci opravy lázní zažili několik. Nejdříve to byly bombastické plány Michaela Kuneše, pak za předchůdce C.T.S. Duo Shamila Khalitueva. Jenomže od té doby, co lázně koupil C. T. S. Duo, se veřejně nedělo nic. Chápu, že nový vlastník musí hledět na peníze, což jeho předchůdci opomíjeli. Nikdo se ale nemůže obyvatelům Kyselky divit, že jsou nedůvěřiví,“ prohlásil starosta Janát.

Podle starosty byla chyba, že se tato schůzka nesvolala už mnohem dříve. „Obecnému povědomí lidí by to hodně pomohlo,“ konstatoval. Zdůraznil zároveň, že vedení obce nejde o to, aby se v areálu zachovalo lázeňství. „Chápeme totiž, že návratnost investic do lázní je poměrně dlouhá. Nám jde ale spíše o zachování Lázní Kyselka jako takových,“ vysvětlil starosta Kyselky.

Na to reagoval majitel Dostál: „Chápu pana starostu, že je skeptický, ale nikdo tu nechce vytvářet město duchů. Cílem je dát dohromady investory a sponzory a najít takové řešení, aby se plány daly realizovat.“

Vlečka? To je ale otázka

Dokumentarista Pavel Ries upozornil, že pokud projede Kyselkou 140 kamionů s minerální vodou denně, jsou jakékoliv plány na opravu objektů marné. „Jsem toho názoru, že Mattonka a Lázně Kyselka spolu úzce souvisí, a proto by se to mělo řešit komplexně,“ uvedl.

Jeho podnět se ale zásadně nelíbil právníkovi KMV Martinu Hanzlovi. „My tu nejsme od toho, abychom odpovídali na dotazy novinářů. Je nefér tu říkat číslo 140 kamionů denně. Kde jste k němu přišel? Máte to vůbec potvrzeno? Já nejsem schopen říci, jak to bude s dopravou, a nepovažuji za korektní neustálými dalšími dezinformacemi zostouzet Karlovarské minerální vody,“ reagoval podrážděně.

Dostál ale připustil, že právě masivní doprava v tomto regionu je jedním z důvodů, proč v Kyselce nemůže být obnoveno lázeňství.

S přepravou minerální vody úzce souvisí i vlečka, která je nyní mimo provoz. Její obnovení obhajuje Jan Boček, jenž zastupuje nadšence, kteří se právě zabývají znovuzprovozněním této dráhy. I Bočka se jednání účastnil. Na dotaz, zda obnovení vlečky nebylo podmínkou privatizačního projektu KMV, právník Hanzl odpověděl, že určitě ne.

Minulé vedení kraje s vlečkou mělo své plány. V úvahu například přicházelo, že bude sloužit jako cyklostezka. Před vydáním konečného rozhodnutí ale bývalá krajská rada nakonec couvla, protože se nevzdala myšlenky, že na vlečce bude obnovena přeprava minerální vody.

A jaká je situace dnes?

„Nemůžeme Mattonku k ničemu nutit. Byli bychom ale rádi, kdyby se doprava na vlečce obnovila,“ reagoval hejtman Josef Novotný. Podle Bočka není tato myšlenka vůbec nereálná.

Autor: Jana Kopecká

2.4.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Videosouhrn Deníku – 9.–10. prosince 2017

Kohák se klouzal a farář žehnal raketám: Prohlédněte si nejlepší videa víkendu

Pozitivní dechová zkouška na alkohol. Ilustrační foto.

Měl v sobě necelá tři promile alkoholu, i tak usedl za volant

Místo zón rezervace. UNESCO chrání lázeňský trojúhelník

Karlovarský kraj - Ne v lednu, ale během roku 2018 by měla být podle primátora Petra Kulhánka (KOA) podána žádost o sériovou nominaci jedenácti evropských lázeňských měst, včetně Karlových Varů, Mariánských a Františkových Lázní, na prestižní seznam světového dědictví UNESCO.

Jak by vypadaly rozhovory mezi Baarovou a Mandlovou?

Karlovy Vary - Karlovarský Harlekýn o sobě dá vědět ještě před Vánoci. Už v sobotu 9. prosince v 19:30 se můžete těšit v Husovce na představení Spolu.

Roháči a ZUŠ Choir Melodie zazpívají koledy v Pluhově domě

Horní Slavkov – I v letošním roce zahrají Roháči na „Pluháči“. Jeden ze svých vánočních koncertů odehrají právě v koncertním sále Pluhova domu.

Pohřešovanou ženu našli. Na pomoc bylo pozdě

Sokolovsko - Od sobotního večera pátrali sokolovští policisté po 52leté ženě z Chodova. Ta nakonec byla nalezena, přivolaný lékař jí však už nemohl pomoci.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT