Na ustavující schůzi jej 19. listopadu 1958 založili, tehdy jako lyžařský oddíl Tělovýchovné jednoty Slovan Karlovy Vary, Vojtěch Jindra, Věroslav Mraček, Anna Kupilíková, Karel Kopcio a Jan Praveček, který byl na ustavující schůzi zvolen prvním předsedou oddílu. A historie se dala do pohybu…

Hned první rok existence přinesl lyžařům Slovanu první úspěch, když Václav Praveček vybojoval titul mistra republiky dorostu v Dukelském závodě branné zdatnosti, předchůdci dnešního biatlonu. První mistrovský titul v klasickém lyžování pak rok nato získala mladší dorostenka Lída Koblerová a od té doby dodnes přivezli slovaňáci z republikových šampionátů 211 medailí, z toho 74 zlatých, 77 stříbrných a 60 bronzových.

V roce 1960 se oddíl usídlil na Božím Daru, nejprve ve dvou místnostech v domě čp. 87 na náměstí, dnešním „Delfínu“, a rok nato už v domě čp. 8, který je až dosud srdcem rozlehlé chaty „Slovanka“. V roce 1960 také Slovan na Božím Daru pořádal první mistrovské závody; krajský přebor se tenkrát uskutečnil na tratích vedoucích podél protisněhových zábran u silnice od městečka k lesu a po druhé straně zábran zpátky.

V 60. letech byly položeny základy tří tradičních závodů, v roce 1962 se běžel 1. ročník Štítu Krušných hor, v roce 1967 byl odstartován 1. ročník Lyžařského přespolního běhu Slovanu a 15. března 1970 premiérový ročník Karlova běhu. Zároveň byly položeny i základy dnešního areálu závodních tratí na Jahodové louce.

První dřevěnou boudu, kterou zde členové oddílu postavili v roce 1967, neznámý žhář o tři roky později zapálil, a tak se 17. července 1972 začalo se stavbou bytelnějšího objektu šaten, nad kterými pak byla v roce 1987 přistavěna místnost pro rozhodčí. Ve stejném roce 1987 se také na Jahodovce začalo s úpravou závodních tratí a byly postaveny mosty Plakavec, Dlouhán a Tobogán. V roce 1997 se na Jahodové louce poprvé rozsvítilo elektrické světlo a v roce 2006 byla postavena nová budova se závodní kanceláří, šatnami a ubytovnou.

Už ve třetím roce existence překročil počet členů oddílu první stovku a spolu s rostoucí členskou základnou se zvyšovala laťka výkonnosti.

V roce 1969 přišla první medaile z mistrovství republiky dospělých, kterou si vyjela štafeta Míra Peřina, Láďa Kubát a Jan Novák, a v roce 1973 oblékl Jiří Žahourek jako první člen karlovarského oddílu reprezentační dres. V roce 1976 byla zahájena činnost Tréninkového střediska mládeže, ve kterém pod trenérským vedením Jana Nováka a později Miroslava Petráska a Lukáše Krejčího vyrostla celá řada vynikajících lyžařů. Jiří Žahourek byl sice prvním, ale zdaleka ne posledním reprezentantem vzešlým ze slovaňácké líhně. Následovali jej Martin Petrásek, Ivana Nashová–Rádlová, biatlonistka Eva Háková–Burešová, Iveta Roubíčková–Knížková, Eva Plhová–Plavečková, Lukáš Krejčí (reprezentoval Slovensko), Lukáš Bauer, Milan Šperl a Václav Kupilík a členy reprezentačních družstev juniorů byli i Tomáš Čáslavský, Lucie Ptáčková (reprezentovala Rakousko), Jakub Verner, Martin Šnajdr, Jan Kubata, Petr Novák, Petr Dušek a Alena Kupilíková.

Kromě nepřehledné řady medailí z domácích mistrovských soutěží vybojovali lyžaři Slovanu i sedm medailí na nejvýznamnějších světových soutěžích.

Nejúspěšnějším závodníkem Slovanu všech dob je nesporně Lukáš Bauer, který vybojoval stříbrné medaile na Mistrovství světa juniorů 1997 v Kanadě a druhou na olympiádě v Turíně a letos se jako vůbec první Čech stal vítězem Světového poháru v běhu na lyžích. Zlatou medailí se mohou pochlubit Iveta Roubíčková a Eva Háková, členky vítězné štafety na mistrovství světa v biatlonu v Borovci. Bronz ze světového šampionátu mají doma Martin Petrásek (ze štafety na MS v Lahti) a Milan Šperl (ze sprintu dvojic na MS v Sapporu) a další dvě bronzové vybojovali na mistrovství světa juniorů Tomáš Čáslavský a Eva Pravečková.

Z kroniky oddílu, který deset let (1994—2004) nesl jméno Lyžařský klub Mattoni Karlovy Vary, jsme vyčetli i několik kuriozit. Tak například v roce 1990 se na Božím Daru uskutečnily první závody Gundersenovou metodou v Československu. Tehdy pořádal Slovan federální mistrovství republiky žactva a pro nedostatek sněhu se jely první úseky štafet intervalově a na druhé byli závodníci vypouštěni podle vyjetých odstupů.

Další dvě kuriozity jsou spojeny s pořádáním Karlova běhu. Jeho 26. ročník byl v roce 1997 vypsán zároveň jako mistrovství republiky na 50 km, ale kvůli nedostatku sněhu na Božím Daru musel být přeložen a odejel se na Mísečkách, kde Slovan zároveň pořádal premiérový závod mistrovství republiky dospělých ve sprintu.

Zvláštní situace čeká lyžaře i v nadcházející sezoně 2008/2009, kdy se uskuteční hned dva ročníky tohoto závodu: 37. Karlův běh se pojede ve dnech 6. a 7. prosince 2008 a 38. Karlův běh ve dnech 7. a 8. března 2009.